Článek
Na řeckém ostrově Kos zakotvila nákladní loď s 382 migranty. Podle řecké pobřežní stráže se plavidlo krátce po vyplutí z Turecka dostalo do potíží kvůli vadnému motoru a u ostrova Kréta vyslalo nouzový signál. K pevnině zamířilo za pomoci tažných člunů, na moři ovšem loď v nefunkčním stavu strávila téměř čtyři dny.
Nákladní loď Murat 729 plující pod tureckou vlajkou zřejmě měla z Turecka namířeno do Itálie. Na palubě byli podle webu The Guardian Pákistánci, Afghánci, Bangladéšané, Syřané, Íránci a Libanonci. Mnozí z nich byli údajně hladoví a dehydrovaní.
Nelegální vytlačování migrantů
Řecká pobřežní stráž pátrací a záchrannou operaci ve východním Středomoří označila za největší v posledních deseti letech. Podle britského webu The Guardian se však objevují obvinění, že operace nesla všechny znaky nelegálního vytlačování migrantů.
Už samotnému zakotvení nákladní lodi na ostrově Kos předcházela debata mezi Řeckem a Tureckem. Země se totiž na osudu poškozené lodi nemohly shodnout. Motor nákladní lodi Murat 729 selhal, když se loď nacházela v mezinárodních vodách, ale zároveň uvnitř řecké pátrací a záchranné zóny. Řecko by v této oblasti za záchranu lodi mělo nést odpovědnost.
Řecká vláda prostřednictvím Evropské komise vyzvala Turecko, aby v souladu s dohodou s EU z roku 2016, jejímž cílem je zastavit masovou migraci, přijalo plavidlo zpět. Záchrannou operaci ve východním Středomoří řecká pobřežní stráž zahájila až poté, co turecké úřady daly najevo, že loď zpět vzít nehodlají.
Nevládní organizace Aegean Boat Report uvedla, že řecké úřady sice věděly o tom, že nákladní loď je v nouzi, ale zdráhaly se incident potvrdit, pravděpodobně proto, aby žadatele o azyl nemusely do země přijmout. Nikdo z lidí na palubě se nechtěl vrátit do Turecka, protože zemi nepovažovali za bezpečnou, uvedla organizace.
Byli to muži, ženy a děti, kteří hledali útočiště. Poté, co plavidlo vyslalo nouzový signál, měli být odvezeni do bezpečného přístavu. Nejbližší byl vzdálen jen několik kilometrů. Místo toho byli čtyři dny drženi na lodi bez přístupu k základním službám. To je zbytečně dlouhá doba.
Turecko opakovaně viní Řecko z toho, že vrací lodě, na nichž se tísní žadatelé o azyl, do tureckých vod. Atény naopak dlouhodobě viní turecké orgány z úmyslného zvyšování napětí. K tomu má docházet tak, že podporují převaděče v organizování nelegálních cest přes hranice.
Podle agentury AP nyní pašeráci trasu do Itálie hojně využívají kvůli tomu, že Řecko podstatně zpřísnilo hlídky na moři. Předpokládá se, že v letošním roce proplulo mořem jižně od Kréty více než 100 plavidel, od jachet až po vyřazené nákladní lodě, jako je Murat.
Návrat do Bangladéše a Pákistánu
Není zcela jasné, ze kterých zemí migranti na lodi pocházeli. Podle řecké pobřežní stráže byli na palubě převážně mladí Afghánci, řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis ale uvedl, že především šlo o lidi z Pákistánu a Bangladéše.
Nezisková humanitární organizace Intersos Hellas napsala, že 192 migrantů pocházelo z Pákistánu, 112 z Afghánistánu, 56 z Bangladéše a z ostatních zemí jich bylo vždy méně než deset. 140 pasažérům podle Mitarakise mělo být méně než 18 let.
S Pákistánem a Bangladéšem chce Řecko uzavřít dohodu o zpětném převzetí těch migrantů, o nichž tvrdí, že na azyl nemají nárok. „Musíme dosáhnout dohody se zeměmi původu, aby se většina lidí na palubě lodi, která vyplouvala z Turecka a kvůli poškození připlula na Kos, vrátila do Pákistánu a Bangladéše,“ napsal ministr Mitarakis na Twitteru.
Výzva Evropské komise
Evropská komise v říjnu vyzvala Řecko, aby okamžitě zahájilo vyšetřování, zda na hranicích dochází k nelegálnímu vytlačování migrantů. Podle videozáznamů zveřejněných tehdy v německých médiích řecká pobřežní stráž utečence silou nutila k plavbě zpět od řeckých břehů.
„Komise je zásadně proti praktikám vytlačování a opakovaně zdůrazňovala, že takový postup je nelegální a že národní úřady mají povinnost vyšetřit jakákoli obvinění,“ uvedl v říjnu mluvčí unijního exekutivního orgánu.
Είναι σε εξέλιξη μία διπλή προσπάθεια. Πρέπει να συνεννοηθούμε με τις χώρες προέλευσης ώστε να επιστρέψει στο Πακιστάν και το Μπαγκλαντές η πλειονότητα όσων επέβαιναν στο πλοίο που ξεκίνησε από την Τουρκία και λόγω βλάβης έφτασε στην Κω.
— Νότης Μηταράκης - Notis Mitarachi (@nmitarakis) November 1, 2021
Řecko tato obvinění odmítlo. „Řecké hranice jsou hranicemi EU a my na nich působíme v rámci mezinárodního a evropského práva a chráníme je. Nebudeme se omlouvat za to, že se stále snažíme mařit operace pašeráků lidí a chránit evropské hranice,“ uvedl ministr pro migraci Mitarakis. Dodal ale, že tvrzení budou prošetřena.
Počet migrantů se snížil
Od uzavření dohody mezi EU a Tureckem, která umožní navracet všechny nelegální migranty z řeckých ostrovů zpět do Turecka, se celkový počet přistěhovalců do Řecka v roce 2020 znatelně snížil. Podle dat Populačního fondu OSN (UNFPA) až o 84 procent. UNFPA odhaduje, že mezi žadateli o azyl v Řecku je zhruba 60 procent žen a dětí.
„Navzdory výraznému poklesu počtu příchozích migrantů do Řecka počet osob zadržovaných na ostrovech Lesbos, Chios a dalších ostrovech převyšuje stávající kapacitu tamních center téměř dvojnásobně,“ uvedl v letošním dubnu UNFPA.
I podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) byl loni počet uprchlíků zachycených v Řecku znatelně menší, než tomu bylo v období předtím. Po moři za rok 2020 do Řecka dorazilo 9700 migrantů, za rok 2019 to přitom bylo 59 700. Po souši za rok 2020 do Řecka přišlo nebo přijelo témeř 6000 migrantů, za rok 2019 to bylo 14 900.
