V Rakousku poprvé vládnou Zelení, ministryní je i válečná uprchlice

Ministryň je v nové, sedmnáctičlenné vládě Kurzových lidovců a Zelených Wernera Koglera celkem devět. Jednou z nich je i nominantka Zelených Alma Zadićová, která v úterý dopoledne do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena složila ministerský slib.

Do Rakouska se dostala Zadićová v roce 1994 z Bosny a Hercegoviny. Společně s rodiči uprchla před válkou z bosenské Tuzly a do Vídně se dostala jako desetiletá. „Moji rodiče jsou skvělí. Udělali všechno pro to, abychom s bratrem mohli zůstat dětmi, navzdory okolnostem,” popsala pro server News.at. Zprvu ale prý bylo pro Zadićovou těžké srovnat se s tím, že má dvě identity: bosenskou a rakouskou.

V Rakousku vystudovala práva a získala doktorát a studovala také v Miláně a New Yorku. „Rozmanitý New York mi ukázal, že můžete být Rakušanka, Bosňanka i Evropanka zároveň,” říká nová ministryně, která se v začátcích své kariéry zaměřovala na lidská práva. Později se přeorientovala na obchodní a mezinárodní právo.

Do politiky vstoupila teprve před dvěma roky. Angažovat se prý rozhodla kvůli znepokojení z růstu nesnášenlivosti v rakouské společnosti. „V posledních měsících došlo v Rakousku k nárůstu nenávisti. Volební kampaň byla napjatá. Většina témat mířila proti cizincům, migrantům a uprchlíkům,” řekla Zadićová v rozhovoru z října 2017, kdy se ucházela o křeslo v parlamentu.

Kandidatura s heslem o pomáhání „nepůvodním Rakušanům”, včetně těch z bývalé Jugoslávie, Zadićové vyšla. Dva roky byla poslankyní opoziční levicové strany Nyní. V loňských předčasných zářijových volbách se stala poslankyní znovu, tentokrát za Zelené. Těm se povedl historický výsledek, který jim umožnil vyjednávat o vstupu do vlády s lidovci.

Kurz dal po volbách sbohem Svobodným (FPÖ) zatíženým skandály a po více než třech měsících rozhovorů vznikla neobvyklá tyrkysovo-zelená koalice konzervativních lidovců a liberálních Zelených. Proč neobvyklá? Zatímco Zelení ustoupili lidovcům v otázkách migrace a svolili k ostřejšímu kurzu, ÖVP naopak ustoupila v otázkách zeleného klimatického balíčku. Zelení se navíc vůbec poprvé v Rakousku podílejí na vládnutí.

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung jde o „rakouskou zkušební laboratoř”, podle amerického listu The New York Times dělá nová koalice z Kurze „politického chameleona” a evropským zeleným stranám zase otevírá cestu k možnému nahrazení sociální demokracie.

Sama Zadićová chce prý ve vládě zúročit svůj silný smysl pro sociální spravedlnost. Jejím vzorem je americká demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová.

Test pevnosti koalice bude znamenat zakotvení možnosti preventivního zadržení cizinců, kterou požadují lidovci. Nově by mělo být možné vzít potenciálně nebezpečné cizince do vazby.

Opatření donedávna odmítal předseda Zelených Werner Kogler a sama Zadićová proti takovému nápadu v posledních letech v parlamentu bojovala. Nebude to nejspíš jediná hořká pilulka, kterou bude muset nová ministryně spravedlnosti spolknout. Za tento rozpor ji kritizuje i nově opoziční FPÖ.

A není to jediný důvod kritiky ze strany krajní pravice. Generální tajemník Svobodných Christian Hafenecker hned po oznámí nominace Zadićové žádal, aby ji prezident Van der Bellen odmítl jmenovat. Podle politika radikálně protiimigrační strany není prý důvodem původ ministryně, ale loňský rozsudek, který dopadl v její neprospěch.

Zadićovou odsoudil loni v listopadu vídeňský soud k zaplacení odškodnění 700 eur, politička se ale odvolala. Podle soudu se dopustila pomluvy, když na Twitteru zveřejnila fotografie člena buršáckého spolku, který podle ní hajloval. „Žádná tolerance vůči neonacistům, fašistům a rasistům,” napsala v tweetu z konce ledna 2019. Rakouské buršácké spolky, tedy sdružení vysokoškolských studentů, bývají často napojené na krajně pravicovou stranu Svobodných.

Snímek vznikl při jedné z takzvaných „čtvrtečních demonstrací“ proti účasti krajně pravicových Svobodných na vládní koalici s lidovci. Pravidelné demonstrace v letech 2017–2019 navázaly na protesty proti účasti Svobodných ve vládě z let 2000–2002.

Když demonstranti procházeli kolem sídla buršáckého spolku, u okna se objevil muž s gestem, které podle svědků připomínalo nacistický pozdrav. Muž to ale popřel, prý jen zdravil známé. Zadićovou a dalšího poslance Zelených pak kvůli spojování s nacismem zažaloval a u soudu prvního stupně vyhrál. Obhájkyně Zadićové se odvolala.

Ačkoli tajemník FPÖ tvrdí, že ve výzvách k rezignaci nejde o původ političky, příznivci strany prokazují na sociálních sítích opak. Proti Zadićové se zvedla velká vlna internetové nenávisti založené na jejím původu i údajné muslimské víře. Sami Zelení přitom opakovaně uvedli, že Zadićová není věřící, a není tedy muslimka.

Politička má na sociálních sítích i zastání. Pod hashtagem #solidaritystorm, tedy solidární bouře, přibývají vzkazy na její podporu a odsouzení xenofobních výkřiků. Zapojila se například předsedkyně opozičních sociálních demokratů Pamela Rendiová-Wagnerová.

Vláda Sebastiana Kurze v úterý nahradila úřednický kabinet vedený bývalou předsedkyní ústavního soudu Brigitte Bierleinovou. Sebastian Kurz je vůbec prvním rakouským kancléřem, který se po přestávce vrací do funkce. A jeho kabinet má i další prim: vůbec poprvé je v něm více žen než mužů.

Kurzova první vláda padla loni v květnu kvůli skandálu tehdejšího předsedy koaličních Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Potopila ho nahrávka z ostrova Ibiza, na které mluví o dohození státních zakázek výměnou za vliv v médiích.

Nový kabinet pojmenovala média jako tyrkysovo-zelený, podle stranických barev dvou koaličních stran. Vláda má v parlamentu zajištěnou většinu 97 hlasů ze 183. Svůj program představí poslancům na konci týdne.