Článek
Navrhovaný rozpočet na příští rok, který ve středu prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením, počítá s největším procentuálním daňovým zatížením obyvatel od roku 1993.
Ministerstvo financí ve své zprávě k rozpočtu vždy sleduje i takzvanou složenou daňovou kvótu, kde se součet všech předpokládaných daňových příjmů dá do srovnání s růstem hrubého domácího produktu.
Současná podoba návrhu rozpočtu na příští rok počítá s tím, že složená daňová kvóta bude představovat 35,9 procenta. Vyšší úroveň zdanění byla jen v prvním roce České republiky, kdy dosahovala 37 procent.
„Vychází to ze změn na pracovním trhu,“ říká Pavel Sobíšek, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Banky.
S tím, jak je pracovní trh hladový a je stále méně nezaměstnaných, roste i daňové zatížení obyvatel.
Podle Sobíška je ale problém v tom, že se těmto rostoucím příjmům přizpůsobila i výdajová strana rozpočtu. Ve chvíli, kdy se pracovní trh začne ochlazovat a poroste nezaměstnanost, klesne naopak daňové zatížení a bude tak i reálně méně peněz pro státní kasu.
Jenomže zároveň už bude stát počítat s tím, že tyto peníze utratí.
Výše složené daňové kvóty podle Ministerstva financí závisí nejen na ekonomickém cyklu či sazbách daní a pojistného, ale právě také na efektivitě výběru daní.
„Růst složené daňové kvóty tedy automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž, na druhou stranu právě vyšší efektivita výběru daní může vést k navýšení složené daňové kvóty,“ reaguje Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Zajímavostí přitom je, že ještě u návrhu na rozpočet pro rok 2018, Ministerstvo financí odhadovalo, že svého vrcholu dosáhne složená daňová kvóta v roce 2018, kdy se počítalo s 34,4 procentním zdaněním a v následujících letech už bude jen klesat. Na úroveň 34,2 procenta v roce 2019 a na úroveň 34 procent v roce 2020.
Trend se změnil hned u následujícího rozpočtu pro letošní rok. U něj se už ve zprávě počítalo s pokračujícím růstem daňového zatížení.
