Článek
Nekalé praktiky v pohřebním byznysu a utopené miliardy v nekvalitní rekonstrukci moskevské památky – taková jsou témata, která v poslední době Ivan Golunov zpracovával pro nezávislý zpravodajský server Meduza. V každém ze svých investigativních článků přitom nešetřil jmény těch, kteří podle jeho zjištění obcházejí zákon. A skončil kvůli tomu ve vazbě. Z té se i díky mimořádné pozornosti médií dostal za pouhých pět dní. Tedy o týdny, měsíce a roky dříve než jiní novináři.
„Golunov má velké štěstí, že pracuje v médiích. Kdyby byl obyčejný člověk, nikdo by o jeho případu nevěděl. To je na Rusku to nejhorší – když pracujete v médiích nebo jste jinak známí, lidé vás budou zastupovat. Pokud jste obyčejný člověk, každý vám může dát do tašky drogy a nikdo nebude vědět, proč nebo co s vámi je,“ řekla Seznamu Jekaterina Kanakovová, redaktorka rozhlasové stanice Echo Moskvy.
Zaměstnanci Echa Moskvy také vědí, jaké to je být v ohrožení života. Před dvěma lety útočník přímo v redakci pobodal moderátorku Taťjanu Felgengauerovou. Šéfredaktor jednoho z předních opozičních deníků Novaja gazeta se tehdy v souvislosti s tímto incidentem rozhodl svou redakci vyzbrojit.
Jak ale uvedla Kanakovová, vysílání nebylo v den útoku nijak narušeno. „To je to, co ti lidé, kteří zabíjejí novináře, chtějí – abychom přestali pracovat. To ale udělat nesmíme,“ vysvětlila novinářka, která poslední rok v Echu Moskvy přináší informace z Česka.
„Každý novinář, který pracuje v Rusku, ví, že to je velmi riskantní. Že se mu každý den může něco stát. A když pracuje s tím, s čím pracuje Golunov, je to dvakrát nebezpečnější. My víme, co děláme. A víme, co nám hrozí,“ řekla Kanakovová. „Takovou propagandu, jako je v Rusku, jsem nikde jinde neviděla. Možná v Severní Koreji. Tam jsem ale nikdy nebyla,“ dodala.
Od devadesátých let v Rusku podle informací Výboru na ochranu novinářů zemřelo bezmála 60 lidí z této profese. A těžké podmínky potvrzuje i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. V každoročně zveřejňovaném indexu World Press Freedom Rusko zařadila až na 149. příčku ze 180. Česko je přitom na 40. místě a Slovensko na 35.
Na oslavy je brzo
Navzdory tomu, že ruské ministerstvo vnitra v úterý přiznalo pochybení policie, potrestalo zodpovědné policisty a ukončilo stíhání Golunova, se dnes v Moskvě konala demonstrace. A neobešla se bez násilných střetů.
Oficiální důvod ze strany policie zní tak, že demonstranti porušili pravidla pro pořádání demonstrací. Středeční protest, který měl formu pochodu, totiž ruské úřady nepovolily. Přesto se ho podle médií účastnilo asi dva a půl tisíce lidí. Čtyři sta z nich skončilo v policejním voze.
Mezi zadrženými je i několik novinářů, včetně reportéra serveru Meduza, pro který pracuje Ivan Golunov. Ve vazbě ale skončili i novináři zahraniční – kameraman švýcarské televize nebo fotoreportér francouzského deníku.
V neposlední řadě policisté zadrželi opozičního předáka Alexeje Navalného. Tomu za opakované porušení předpisů hrozí 30 dnů za mřížemi, zatímco ostatním demonstrantům hrozí až 15 dní. Obviněni jsou z toho, že bránili chodcům v chůzi.
Demonstrací účastníci vybízeli k potrestání viníků nespravedlivého stíhání Golunova. Ve vzduchu zároveň visí i to, že Ivan Golunov sice na svobodě je, ale řada dalších novinářů, obhájců lidských práv a politických aktivistů stále sedí ve vězení.
Článek 228
Ruská policie takové osoby stíhá z různých důvodů, ale málokdy jde o jejich práci. Typickým příkladem důvodu k zadržení je třeba využití článku 228 ruského trestního zákoníku, který přísně postihuje jakékoliv držení, přepravu, výrobu nebo distribuci drog.
Podle ruských opozičních médií jde o nástroj, který policie k zadržení nepohodlných osob využívá stále častěji. Server Meduza zveřejnil příklady celkem osmi lidí, kteří byli na základě tohoto paragrafu v posledních letech zadrženi.
Jedním z nich je čečenský novinář Žalaudi Gerijev. Dlouhodobě psal pro opoziční zpravodajský server Kavkazský uzel. Před třemi lety jel na pracovní seminář do Moskvy, když ho policisté vytáhli z autobusu a následně prohledali. V zavazadle mu údajně našli marihuanu. Podle mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch policisté Gerijeva při prohledávání zbili a dusili. Soud ho obvinil z protivládní činnosti a na tři roky poslal do vězení. Na svobodě je od dubna tohoto roku.
Dalším příkladem je Ojub Titijev, čečenský lídr ruské nevládní organizace pro ochranu lidských práv Memorial. V roce 2018 byl zadržen na základě toho, že mu policie údajně v autě našla 180 gramů marihuany. Titijev opakovaně tvrdil a stále tvrdí, že drogy policie nastrčila. Soud mu nicméně udělil trest ve výši čtyř let odnětí svobody. Předevčírem ale prokuratura oznámila, že Titijeva propustí.
