Článek
Chovatelé nicméně očekávají, že se malé pandy začnou po venkovním výběhu pohybovat v brzké době.
„Jejich pohlaví zatím neznáme, musíme počkat, až mláďata začnou opouštět boudu. Rychle rostou a jejich zbarvení pomalu připomíná vzhled dospělých zvířat, ať už jde o obličejovou masku nebo pruhovaný ocas,“ uvedla vrchní chovatelka Denisa Zběhlíková.
Rodiči novorozených pandích dvojčat jsou samice Regica a samec Pat. Zatímco třináctiletý Pat je už zkušeným otcem, pro dvouletou Regicu, která v pražské Troji žije od loňského roku, jsou to první potomci. Ve volné přírodě se o mláďata stará výhradně samice. Důvodem je to, že pandy červené žijí ve svém přirozeném prostředí převážně samotářsky. Samice rovněž pro své potomky připravuje hnízdo ve stromové dutině.
Pandy červené jsou podle zoo choulostivé šelmy, jejichž chov je náročný. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature, IUCN) se jedná o ohrožený druh. Původním domovem pand jsou horské lesy a bambusové houštiny v Číně, Indii, Bhútánu a Barmě. Tamní lidé je loví pro maso a kožešinu, která například v čínském Jün-nanu symbolizuje šťastná manželství, a proto se z ní šijí čapky pro novomanžele. Tyto zhruba třiceticentimetrové a pětikilové savce ohrožuje rovněž úbytek jejich přirozeného prostředí.
Pražská zoo chová pandy červené od roku 1955. Nyní mohou návštěvníci zoo pandy pozorovat ve výběhu u hlavního vchodu. Původně byl tento výběh, který byl v zoo vybudovaný jako první, určený vlkům. Do dnešní podoby byl upravený v roce 1993. Chov pand červených v Troji ale dlouho nebyl úspěšný. První odchov se v Praze podařil v roce 2012, kdy se samici Marii a samci Patovi narodil sameček Akim.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy téměř o 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
