Článek
Zoo v Troji tyto africké sudokopytníky chová od roku 2016. „Jedná se o samce a návštěvníci jej mohou vidět v expozici pavilonu Africký dům, kam chodí mládě s matkou společně se samcem Daxem a druhou samicí Anabell,“ uvedl kurátor kopytníků Jan Mengr. Dodal, že matkou mláděte je dvouletá samice Blanchett. Samice dikdiků jsou březí 180 dní a rodí jediné mládě.
Dikdikové měří v kohoutku asi 40 centimetrů a váží zhruba pět kilogramů. Plného vzrůstu dosahují jedinci zhruba v sedmém měsíci života. Samci, které lze rozpoznat díky krátkým špičatým rohům na temeni hlavy, jsou menší než samice. Typickým znakem těchto sudokopytníků s krátkou hnědavou srstí je protáhlý, pohyblivý čenich. Ten podle Mengra slouží k dýchání i k termoregulaci. Také jím dikdikové vydávají specifický hvízdavý zvuk, podle něhož získali své rodové jméno. Zvuk znějící jako zik-zik nebo dik-dik tyto antilopy vydávají, když se cítí v nebezpečí.
Původní domovinou dikdiků je východní a jihozápadní Afrika, kde obývají savany, buše a tamní řídké lesy. Živí se částmi rostlin jako jsou pupeny, výhonky a mladé listy zeleně. Malé antilopy žijí v párech na malém teritoriu o rozloze pět až 30 hektarů, kde obvykle zůstávají celý život. O obranu teritoria se stará samec. Ten vyhání příslušníky stejného druhu, a to včetně samic.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa v Česku. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy téměř o 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
