Hlavní obsah

V Praze se uskuteční projekce digitálně restaurovaného filmu Kouř

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

V pražském kině Lucerna se dnes uskuteční slavnostní projekce digitálně restaurovaného filmu Kouř, který se téměř po 30 letech vrátí na velké plátno.

Článek

Snímek restauroval Národní filmový archiv ve spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary a Státním fondem kinematografie. V Kouři účinkují Eva Holubová jako konstruktérka Běhalová, Lucie Zedníčková hraje dívku zvanou Kotě, Jaroslav Dušek coby velitel milicí a šéf oddělení výzkumu Šmíd, David Vávra v roli barmana nebo Petr Čtvrtníček.

„Příčinou popularity Kouře jsou určitě pozoruhodné výkony herců a chytlavé parodie na osmdesátkové zombie disco, ale věřím, že se nové generace diváků dokážou dostat k některým postavám docela blízko. Digitální kina teď mohou předvést, že v Kouři nejde jen o jednoho stupidního Arnoštka,“ uvedl generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant s odkazem na postavu dýdžeje a kulturního referenta účinkujícího v klubu Socialistického svazu mládeže, kterého jako nevkus diskotékové hudby 80. let ztvárnil Šimon Caban.

Kouř vypráví o mladém inženýrovi Mirkovi v podání Jana Slováka, který přichází na své první působiště se záměrem pracovat. To se v bizarních poměrech posledních let totalitní křeče ukazuje být nečekaným výstřelkem. Mirek svým neobvykle normálním postojem uvádí do chodu běh „místních“ dějin, a tak je společenské zlo - zosobněné nekompetentními šéfy - svrženo rozhořčeným probuzeným davem a jsou nastoleny nové pořádky. Ty však v mnohém začínají připomínat pořádky staré, jen obrácené naruby.

Kouř měl premiéru 1. února 1991, vidělo jej 51.000 diváků, takže ho nelze považovat za kasovní hit.

Digitalizaci Kouře předcházel průzkum dochovaných materiálů a písemných archiválií. Na výsledné podobě digitálního Kouře se s režisérem Tomášem Vorlem podílel také kameraman snímku Martin Duba.

Kouř je 32. digitálně restaurovaným snímkem, který Národní filmový archiv uvádí do kin v ČR i zahraničí. Česká kinematografie s restaurovanou tvorbou nedávno zaznamenala několik úspěchů, například Daleká cesta byla oceněna na letošním festivalu Berlinale a Extase se stala nejlepším restaurovaným filmem na loňské přehlídce v Benátkách.

Související témata:

Doporučované