Článek
„Je to více, než kolik odvezly z domácností svozové firmy za celý loňský rok, kdy to bylo 4995 tun,“ sdělil mluvčí Pražských služeb (PSAS) Radim Mana. Možnost celoplošného sběru bioodpadu městu ukládá zákon, avšak využití kontejneru na bioodpad není pro Pražany povinné.
„Za nárůstem objemu stojí snížení poplatku za biopopelnici a zavedení svozu tohoto typu odpadu do systému pražského odpadového hospodářství. Věřím, že v následujících letech se třídění bioodpadu stane stejně samozřejmým jako například třídění plastu,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček.
Biopopelnice je proti běžné upravena tak, aby byl odpad důkladně provzdušněn a byla z něj odváděna vlhkost. Ve spodní části je mřížka oddělující pevnou část bioodpadu od kapalné. Ta se postupně odpařuje. Do nádob lze odhazovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, čajovou sedlinu, zeminu z květináčů, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu. Naopak tam nepatří sáčky, bioplasty, skořápky, oleje, tuky, podestýlky domácích zvířat, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata nebo mléčné výrobky.
V Praze nyní lidé platí za svoz odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Platí i za svoz bioodpadu. Po metropoli je rozmístěno 15.914 nádob na bioodpad. Převažují menší 120litrové nad většími o objemu 240 litrů.
