Článek
Stavbu s půdorysem ve tvaru kříže tvoří monolitické konstrukce rozdílného členění. „Náročné byly nejen tvary monolitů, ale také šestimetrový kruhový světlík. Atypický prvek umístěný v průsečíku ramen kříže je prototypem a musel se velmi složitě vymýšlet,“ uvedl vedoucí projektu Josef Majer z firmy Metrostav, která kostel staví.
Na Barrandově žije početná skupina občanů ze zemí bývalého Sovětského svazu, také jim by měl kostel sloužit.
Stavbaři se museli zaměřit zejména na akustiku, která je pro kostel důležitá. Specifické bylo také využití zámečnických prvků. „Stavba bude funkčním propojením uměleckých prvků, moderních technologií a prototypových dílů do výsledku, který by měl odpovídat sakrálnímu využití. Nelze na ni v plné míře použít standardní postupy a normovaná řešení,“ dodal Majer.
Stavbaři nyní upravují povrchy a budují zateplovací systém. Kostel má být vysvěcen letos 22. listopadu. Stane se komunitním centrem a místem pro vzdělávání a volnočasové aktivity. Investorem je římskokatolická farnost Praha Hlubočepy.
Farnost Praha Hlubočepy má nyní své sídlo u kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. S rostoucím zájmem obyvatel o aktivity farnosti však přestal kostelík stačit.
Zasvěcením kostela Kristu Spasiteli chce barrandovská farnost navázat na odkaz sv. Anežky, která s pomocí svého bratra Václava I. založila první klášter klarisek v Čechách. O letnicích roku 1234 ve věku 23 let do něj sama vstoupila a později byla jmenována jeho abatyší.
V areálu kláštera byl roku 1267 vybudován kostel Krista Spasitele, který se měl stát pohřebištěm Přemyslovců. Při vpádu pasovských v roce 1611 byl klášter vypleněn a za Josefa II. zrušen.
Stavbu s půdorysem ve tvaru kříže tvoří monolitické konstrukce rozdílného členění.
Na Barrandově také žije početná skupina občanů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Zasvěcení kostela Kristu Spasiteli by tak podle zástupců farnosti mohlo vytvořit vazbu na katedrálu Krista Spasitele v Moskvě - zbouranou Stalinem a obnovenou po pádu SSSR - a stát se východiskem pro případnou ekumenickou spolupráci.
Farnost Praha Hlubočepy má nyní své sídlo u kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. S rostoucím zájmem obyvatel o aktivity farnosti však přestal kostelík stačit a zrodil se nápad na stavbu nového s dostatečnou kapacitou. Volba padla na místo, kde farnost dříve provozovala Misijní středisko - mezi ulicemi Grussova, Lamačova a Gabinova.
Volba padla na místo, kde farnost dříve provozovala Misijní středisko - mezi ulicemi Grussova, Lamačova a Gabinova.
Komise zástupců farnosti a odborníků vybrala na jaře roku 2013 projekt Ateliéru Žiška. Hlavním účelem je vybudovat sakrální prostor, ale stavba má mít i společenské využití. Interiéru kostela bude dominovat skleněný kříž se sochou Krista Spasitele z běleného lipového dřeva a kruhová kaple se svatostánkem. Po vyschnutí stavby se na kůr instalují nové varhany. Autory liturgických prvků jako jsou oltář, svatostánek či křtitelnice jsou Stanislav Kolíbal a Petr Váňa.
Viuzalizace ukazuje stavbu po dokončení.
„Kostel má mít kapacitu zhruba 220 sedících lidí. Má v něm vzniknout multifunkční sál pro zhruba 80 lidí, jaký na sídlišti dosud chybí,“ uvedli farníci. Konat se zde budou přednášky, oslavy, plesy, koncerty, filmový klub i další kulturní akce. „Počítá se i s třemi klubovnami, hudebními zkouškami nebo akcemi charity či skautů. Součástí plánů je také kavárna a čajovna. Kavárna v přízemí má být obrácena k dětskému hřišti. V suterénu s prosklenou stěnou na jih k lesu vznikne komunitní centrum s klubovnami. V suterénu má být též kancelář farnosti s knihovnou,“ dodali.
„Máme zde již určitý plán založení filmového klubu. Potom klubovny pro maminky s dětmi, dopoledne mateřské centrum a společenství seniorů, které je zde také velice živé, lidé mají zájem, rádi přicházejí na faru, diskutují o různých problémech,“ řekl jeden z farníků Josef Ptáček.
