Článek
ČTK to řekl František Bányai, předseda Veřejně prospěšného spolku na podporu osob dotčených holocaustem, který projekt v Praze zaštiťuje.
„Dlaždice s údaji zesnulých se pokládají do dlažby před bydlištěm obětí,“ řekl Bányai. Doplnil, že Stolpersteine může být vybudován pro kteroukoliv oběť národního socialismu. Mezi ně patří především Židé, Romové, političtí nepřátelé nebo homosexuálové, tedy příslušníci perzekuovaných skupin, doplnil Bányai.
V Klimentské ulici v Praze 1 dnes byly položeny dva kameny, které mají připomínat manžele Beckovy. Učitelka hudby Margit Becková a její manžel Jiří učili děti ze sociálně slabých rodin hudbu. Působili jako dobrovolníci v Milíčově domě, tedy v zařízení pro mimoškolní výchovu a útulku pro chudé. Podle informací na webu Ministerstva školství manželé chudé rodiny podporovali i finančně. Beckovi byli odvezeni 26. 10. 1941 transportem do Lodžského ghetta. Zavražděni byli v Chelmnu.
Připomínky se dnes dočkali mimo jiné úředník Otto Kolben s manželkou Zdeňkou a synem Ludvíkem, kteří byli deportováni v roce 1942. Jejich Stolpersteiny jsou umístěné před jejich bydlištěm v ulici Jana Masaryka.
Které osoby budou malé pomníky v podobě betonové dlaždice s mosaznou destičkou s textem připomínat, je stanoveno na základě poptávky. S žádostí o zbudování a položení kamenů zmizelých se spolku ozývají rodinní příslušníci zesnulých i historici. „Hlásí se zájemci, rodiny, instituce, tedy někdo, kdo si chce odvlečené a zavražděné připomenout. V současnosti máme zájemce už na rok 2023,“ řekl předseda spolku. Doplnil, že každý rok může být v Praze položeno nejvíce okolo 50 kamenů. Jejich počet je omezený, protože je dodává výhradně německý umělec a autor celého projektu Gunter Demnig.
První kámen položil Demnig 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. V chodnících ve městech v České republice jsou od roku 2008. V Praze na Josefově tehdy bylo umístěno prvních deset Kamenů zmizelých. Celkem je jich v Praze nyní asi 300.
