Článek
Pořadatelé upozornili na to, že v těchto dnech brazilský nejvyšší soud rozhoduje o kauzách, které mohou negativně dopadnout na práva původních národů Brazílie. Akci pořádaly organizace NaZemi, Institut úzkosti a Les - společenství pro pěstování, teorii a umění. V tiskové zprávě označili původní obyvatele za poslední linii obrany amazonského pralesa.
Eva Malířová z neziskové organizace NaZemi řekla, že v pondělí rozhoduje nejvyšší soud o platnosti zákona, který má zrušit povinnost konzultovat s původním obyvatelstvem, pokud chce někdo podnikat na jejich území. Zákon by také umožnil brazilské vládě kontaktovat nekontaktované kmeny. Podotkla, že dosud byl konsenzus, že se to nedělá.
Ve středu 25. srpna pak bude podle ní soud rozhodovat o výkladu ústavního práva původních národů na půdu. „Existuje snaha prosadit takzvaný časový rámec, což je trik, jak obejít právo na půdu dané domorodým lidem brazilskou ústavu. Jeho přijetí by znamenalo, že pokud domorodí lidé neprokáží, že dané území obývali 5. října 1988, kdy byla podepsána brazilská ústava, ztratí na ně právo, přestože patří do jejich tradičních území, z nichž byli nedobrovolně vyhnání a nepřestali o ně žádat,“ popsali pořadatelé v tiskové zprávě. Nyní se sice rozhoduje o konkrétní lokalitě, spjaté s kmenem Xokleng, podle Malířové to však bude precedens pro mnoho dalších podobných kauz. Malířová dnes před velvyslanectvím také uvedla, že tyto případy jsou součástí dvacítky zákonů zaměřeným proti původním obyvatelům a za účelem vytěžení pralesa.
Na protest část lidí dorazila s namalovanými zvířecími obličeji nebo se zvířaty nakreslenými na kartonu. Jiní měli transparenty s nápisy „Les není banka, "Ne genocidě, ne ekocidě v Amazonii“, „Les v nouzi“ nebo „#Srdce pro Amazonii“. Zazněly písně s refrény v jazycích původního brazilského obyvatelstva a vystoupilo několik řečnic a řečníků. Například sociální geografka Michaela Pixová uvedla, že je tendence dívat se na původní obyvatele jako na oběti, jsou však ale také aktivními bojovníky za svá práva a ochranu přírody. Zdůraznila, že boj za ochranu pralesa se týká i lidí mimo Brazílii. Připomněla, že se Amazonii přezdívá „plíce planety“, jde o nejbohatší biodiverzitu světa a hraje zásadní roli ve zpomalení klimatické změny. Pixová i další řečníci odsoudili vytěžování pralesa a podpořili původní obyvatelstvo. Zazněly také citace z vyjádření představitelů původních obyvatel o důležitosti, roli i ohrožení pralesa.
Agentura AP v srpnu uvedla, že podle předběžných dat zveřejněných brazilskými úřady tempo odlesňování v brazilské části Amazonie zřejmě pokračuje už třetí rok za sebou zvýšeným tempem. Ročně zmizí přes 10.000 metrů čtverečních pralesa. Kácení Amazonie v zájmu rozvoje průmyslu a zemědělství prosazuje krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro. Za jeho vlády mizí deštný prales v Brazílii výrazně rychleji než v předchozích deseti letech. Bolsonarova vláda také odebrala některé pravomoce úřadům na ochranu životního prostředí a prosazuje zákony, které by zmírnily ochranu pralesů, napsala AP. Ačkoliv Bolsonaro nejprve tvrdě odmítal mezinárodní kritiku svého přístupu k Amazonii, v poslední době svůj tón zmírňuje. Na konci června dekretem vyslal do pralesů vojáky, kteří mají například dohlížet na to, aby nedocházelo k nelegální těžbě. Kritici však označili přítomnost armády za spíše symbolické gesto bez většího reálného dopadu.
