V Praze bude v roce 2050 jako v Záhřebu

V České republice už teď můžeme pozorovat kratší a teplejší zimy a naopak výrazně horká léta. To lze konkrétně měřit například na klesajícím počtu mrazových dnů. Tedy takových dnů, kdy teplota alespoň jednou klesne pod bod mrazu.

Od šedesátých let jejich počet postupně klesá, zatímco narůstá počet letních a tropických dnů. Podle predikce Českého hydrometeorologického ústavu budou počty mrazových dnů i nadále klesat. V období mezi lety 2040 a 2069 by se měl v Česku podle meteorologů prakticky vyrovnat roční počet letních a mrazových dnů.

Studie Nestpick porovnávala předpovědi klimatické změny ve městech, která jsou zároveň populárními turistickými lokalitami. Kromě změny v průměrné teplotě se studie zaměřuje i na dopad zvýšení hladiny moří nebo také na možný nedostatek vody.

Index nedostatku vodu je měřený z dat organizace World Resources Institute. Číslo 1 znamená, že nabídka se přesně shoduje s poptávkou. Pokud je číslo vyšší, pak lidé potřebují více vody, než je k dispozici. Například Praha v indexu vychází na číslo 0,4 v roce 2040, takže v hlavním městě bude více vody, než bude poptávka.

Podobně funguje i index ohrožení zvýšením hladiny moří. Číslo 1 ukazuje města, která nejsou nijak ovlivněna, mezi ty patří i Praha. Čím vyšší číslo, tím vyšší riziko.

Ředitel Nestpicku Omer Kucukdere ve zprávě upozorňuje, že množství měst, které projdou drastickými změnami v příštích třech dekádách, jako je Bangkok a Amsterdam, jsou zároveň populárními destinacemi pro expaty a podnikatele. „Vlády si musí být vědomy těchto potenciálních změn, aby mohly minimalizovat škody. Řádné financování infrastruktury a zabezpečení pomůže zajistit, že tato města budou na problémy spojené s klimatem připraveny a zajistí tak živobytí i pro příští generace,“ píše ředitel.

Změna typu klimatu od roku 2021 do 2051 je vyjádřena pomocí Köppenovy klasifikace. Pražské podnebí se má v příštích třiceti letech změnit ze současného mírného vlhkého podnebí s teplými léty na mírné vlhké podnebí s horkými léty. Tento typ klimatu má charakteristické mírné zimy s proměnlivými srážkami, zatímco léta jsou horká a suchá. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce přesahuje 22 °C, zatímco u nejchladnějšího neklesá průměr pod bod mrazu. Minimálně třetina roku pak má průměrnou teplotu přesahující 10 °C.

Na grafiku dlouhodobého vývoje klimatu se můžete podívat také na stránkách univerzity veterinární medicíny ve Vídni.

„Lidé – aniž si to často uvědomují – využívají změnu klimatu už 30 let,“ napsal nedávno Seznam Zprávám Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity v Brně.

„Možnost pěstovat u nás s úspěchem kukuřici na zrno, slunečnici a sóju, dosahovat výborných výsledků při pěstování cukrovky nebo vinné révy je nutné z velké části přičíst právě měnícímu se klimatu. Za stále rostoucí konkurenceschopností českých a zvláště moravských vín je příznivý vývoj klimatu. Samozřejmě bez schopnosti lidí tyto podmínky využít by to tak nebylo, ale ten posun plodin a jejich kvalitativních parametrů, je reálný a viditelný.“