Polská poslankyně ukázala Vondráčkovo gesto, výmluvu má podobnou

Trochu jako v české Poslanecké sněmovně to ve čtvrtek vypadalo v polském Sejmu. Poslankyně vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Joanna Lichocká opakovaně ukázala směrem k opozičním poslancům prostředníček. Nevymluvila se na gesto adresované kolegovi, tak jak to nedávno udělal předseda české Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO, ale na to, že se z nervozity „energicky poškrábala pod okem“.

Celé věc je o to palčivější, že zpravodajka návrhu Lichocká svůj prostředníček neuváženě použila při projednávání bodu, kdy se hlasovalo o obří dotaci pro stranou PiS ovládaná veřejnoprávní média. Polská televize a rozhlas dostanou letos ze státního v přepočtu téměř 12 miliard korun navíc. Oficiálním důvodem „kompenzace“ je nedostatečný výběr koncesionářských poplatků. U obou zmíněných médií už našla Lichocká, která je členkou rady rozhodující o vedení televize a rozhlasu, zastání.

Opozice navrhovala poslat peníze místo na „vládní propagandu“ na zlepšení léčby onkologicky nemocných. Takový požadavek politici PiS označili za politický populismus. Když pak opoziční poslanci křičeli směrem k vládním poslancům po projevu Lichocké „hanba, hanba!“, poslankyně se s úsměvem na tváři „poškrábala prostředníčkem pod okem“.

Na Lichockou už reagoval například známý herec Maciej Stuhr. V satirickém videu zveřejněném na Facebooku si prostředníčkem otírá oči a „zdraví a děkuje“ za to, že poslanci místo onkologie dbají o to, aby bylo v televizi na co koukat.

V polském Sejmu se sice na rozdíl od české Sněmovny nehopsá s kytarou po poslaneckých lavicích, ale abychom byli fér, atmosféra tam mezi 460 poslanci bývá daleko bouřlivější a podmínky o dost tvrdší než na Malé Straně.

Už se stalo tradicí, že se důležité zákony schvalují v průběhu noci a že jednání končí až nad ránem. Výjimkou nebyl čtvrtek, kdy poslanci jednali od 9 dopoledne do 2 hodin ráno. Pozdě večer přímo u řečnického pultíku zkolaboval opoziční poslanec. V roce 2016 zase opozice měsíc blokovala jednací sál. Už ve čtvrtek jsme ve Středeníku psali o svévolné anulaci důležitého hlasování, které vládě nevyšlo tak, jak mělo.

Další průzkum (a vůbec poslední před dvoutýdenním moratoriem) potvrdil, že na Slovensku dva týdny před volbami výrazně posiluje hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLANO) Igora Matoviče. Podle čísel agentury AKO by ho volilo 15,5 procenta lidí. Vládnoucí Směr by volilo 16,9 procenta lidí, což je historické minimum. Do parlamentu by se mohlo v extrémním případě dostat až 12 stran. V takovém případě by byla potřeba pro vytvoření vládní většiny spolupráce až sedmi stran.

V šesti spolkových zemích v Německu od pátečního rána probíhají razie a domovní prohlídky, které mají odhalit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Příkaz k zásahům vydalo státní zastupitelství v Karlsruhe, informovala agentura DPA.

Pětice mužů ve věku od 20 do 50 let je podezřelá z toho, že od září 2019 plánovala atentáty na politiky, žadatele o azyl a muslimy. Tím chtěli teroristé vyvolat stav podobný občanské válce a svrhnout společenský řád. Dalších osm lidí mělo organizaci pomáhat ve shánění zbraní a financí.

Šéfka rakouské opoziční sociální demokracie Pamela Rendiová-Wagnerová chce nastartovat proces stranické obrody. Prvním krokem, kterým si chce po neúspěchu v zářijových parlamentních volbách pojistit funkci předsedkyně, jsou anonymní dotazníky, ve kterých bych se měli spolustraníci vyjádřit k otázce, zda má Rendiová-Wagnerová jejich důvěru. Členové strany by měli odpovídat v březnu poštou nebo elektronicky. Výsledky se zveřejní v dubnu.

Polští poslanci v pátek odpoledne schválili státní rozpočet na rok 2020: příjmy a výdaje ve výši 435,3 miliardy zlotých (2,5 bilionu korun) jsou vůbec poprvé od roku 1990 naplánované jako vyrovnané. Rozpočet předpokládá v roce 2020 hospodářský růst 3,7 procenta a inflaci na úrovni 2,5 procenta. Data o inflaci ale ukazují, že je zdražování nejrychlejší od roku 2011 a úroveň 4,4 procenta není podle analytiků konečná.

Rozsudek nad bývalým vojákem Miroslavem Marčekem, který se přiznal k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové i podnikatele Petera Molnára, vynese soud nejspíš v dubnu. Specializovaný trestní soud v Pezinku stanovil jednací dny na 17. března a 15. dubna. Marčeka soudí tříčlenný senát v samostatném líčení. Muž se totiž k vraždám v polovině ledna přiznal.

Německá protiimigrační a euroskeptická strana Alternativa pro Německo zdědila 7 milionů eur, v přepočtu téměř 174 milionů korun. Jde o jeden z největších finančních příspěvků zaslaných politické straně v historii.

Podle deníku Süddeutsche Zeitung je dárcem inženýr z Dolního Saska, který zemřel v roce 2018 a v závěti odkázal straně celý svůj majetek, včetně zlatých mincí, patentů, pozemků a nemovitostí. Dědictví může straně výrazně pomoci při financování celostátní volební kampaně v roce 2021.

Společně bráníme Evropu. To je komentář maďarského premiéra Viktora Orbána, který ve čtvrtek společně se slovenským předsedou vlády (a hlavně jedničkou na volební kandidátce Směru) Peterem Pellegrinim dva týdny před slovenskými volbami navštívil maďarsko-srbskou hranici. Oficiálním důvodem prý není slovenská předvolební kampaň, ale „zvýšený nápor migrantů“ na jižní hranici, který se očekává s příchodem jara a teplejšího počasí.

Minulý týden se vpuštění do Maďarska dožadovaly stovky lidí, nakonec je zpět do vnitrozemních utečeneckých táborů odvezly autobusy srbské vlády. „V Evropě se o tom nemůže mluvit, ale jde o organizovanou invazi,“ řekl podle TA3 Orbán. Zároveň poděkoval za pomoc s ochranou hranice slovenské policii.

V Mnichově v pátek začala 56. bezpečnostní konference. K jejím hlavním tématům letos patří konflikty v Sýrii, Jemenu a na Ukrajině, klimatické změny i situace v Afghánistánu či severní Africe. Tématem řečníků bude i snižující se role Západu při řešení mezinárodních otázek. Konference začala projevem německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Česko v Bavorsku reprezentuje ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z ČSSD. Ze Spojených států dorazí ministr zahraničí Mike Pompeo. V Mnichově bude i francouzský prezident Emmanuel Macron, kanadský premiér Justin Trudeau či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij. Ze střední Evropy přijede rakouský kancléř Sebastian Kurz, z Polska a ze Slovenska dorazí šéfové diplomacie.