Článek
V mechanickém baletu se pohybují nikoliv tanečníci, ale jevištní dekorace. Ke vzniku díla Martinů inspiroval nezdařený přelet Atlantického oceánu dvoučlennou leteckou posádkou v roce 1927, při němž zahynuli pilot Charles Nungesser a navigátor Francois Coli. Dílo spadá do období skladatelova obdivu k novým technologickým výdobytkům. Martinů si představoval, že hlavním prvkem dekorace bude obří vrtule letadla, k provedení však za jeho života vůbec nedošlo.
Na své první uvedení si Podivuhodný let musel počkat do roku 1994, kdy skladba v Poličce veřejně zazněla pouze koncertně. Provedena byla od té doby pouze jednou, a to v Brně v roce 2009. Nastudoval ji tehdy baletní soubor, a i když šlo o scénickou produkci, nevycházela ze skladatelovy představy mechanického baletu, ale pojal ji jako klasické taneční představení.
„Chystané poličské uvedení chce naopak podtrhnout především technické aspekty ze skladatelovy představy a dílo uvede jako scénicko-mechanickou imaginaci za doprovodu hudební nahrávky,“ uvedla muzikoložka muzea Monika Holá. Skladatel předpokládal, že dílo má být uvedeno na malé scéně, proto bude uvedeno ve výstavním sále muzea. Podivuhodný let zazní dvakrát 28. 10. 2020 v 16:00 a v 18:00.
O měsíc později Polička skladatele připomene z pohledu jeho rodiště výstavou nazvanou Poličské kořeny Bohuslava Martinů, na níž představí nejen jeho raná léta strávená ve městě, ale přiblíží i jeho rodinné příslušníky a nejbližší přátele. K výročí 8. prosince pak zazní slavnostní koncert, na němž vystoupí významní čeští umělci, kteří se tvorbou Martinů zabývají dlouhodobě.
