Článek
Borohrádek, Borovnice, Borovinka, Borek, Bořice, ale i Chvojenec či Vysoké Chvojno. Všechny tyto obce v okolí Hradce Králové a Pardubic získaly v minulosti název podle hustých borových lesů, které jsou celá staletí symbolem nejen tohoto regionu, ale i zbytku Polabí. Kvůli dlouhodobému suchu však nejspíš budou jejich jména do budoucna jen smutnou vzpomínkou na minulost. Nedostatek vody už poničil stovky hektarů borových porostů v Polabí. Jejich obnovu navíc ztěžuje chroust maďalový.
„Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi dnes odumírá na 600 hektarech asi 13 tisíc metrů krychlových stromů. Na Přeloučsku je na 640 hektarech po obou březích Labe až 18 tisíc metrů krychlových souší. V okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, tedy celkem asi na 800 hektarech, už odumřelo nebo usychá takřka 60 tisíc kubíků borovic,“ popisuje ředitel státního podniku Lesy České republiky Josef Vojáček.
Další stromy pak hynou soukromým vlastníkům. Například obec Vysoká nad Labem v těsném sousedství Hradce Králové už přišla téměř o všechny své borové lesy. Obec vlastní asi 45 hektarů lesů, z toho polovina jich byla borových. „Borovice nám už skoro všechny uschly,“ říká starosta Jiří Horák. Obecní lesy dřív zásobovala lesní studánka, která kromě stromů dodávala vodu i do obecních kašen. „Poprvé na chvíli vyschla asi před třemi lety, teď už je suchá pořád,“ dodává starosta.
Dlouhodobě na neblahý vliv sucha na borové porosty upozorňuje například emeritní ředitel správy lesů Kristiny Colloredo-Mansfeld Ladislav Šimerda, který pečuje o lesní porosty v okolí Opočna a Dobříše. „Borovice lesní, která u nás 12 tisíc let bez jakékoliv úhony prosperovala, je dnes významně poškozena. Spouštěčem sucha byl rok 2015. Od té doby máme více jak polovinu starších porostů smýcenou, protože škůdci postupují velice rychle,“ říká lesník s více než šedesátiletou praxí. Schnoucí borovice jsou totiž velkým lákadlem pro škůdce. Lákají podkorní hmyz a jmelí, kterého jsou plné koruny.
Zejména na Kolínsku a Nymburku vše komplikuje i chroust maďalový, kterému letos končí čtyřletý vývojový cyklus. Ztěžuje tak obnovu lesů po kalamitě. Státní lesníci proto chtějí použít postřik. „Aby ponravy nelikvidovaly nově zakládané lesy, požádáme kraj o povolení šetrného chemického zásahu v době rojení chrousta,“ řekl Václav Bašta, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem.
Důvodem usychání borovic je pokles hladiny spodních vod. Na rozdíl například od smrku, který má kořeny rozprostřené spíše do šířky, a je tak schopen čerpat vodu i ze srážek, je kořenový systém borovice vedený do hloubky. „Už ani její hluboký kořenový systém dnes však hladiny spodních vod nedosáhne,“ vysvětluje Šimerda.
Státní lesníci kvůli suchu a s ním spojené kůrovcové kalamitě letos v létě a na podzim vyjedou do jednotlivých regionů, kde chtějí se stavem seznamovat tamní samosprávy i řadové obyvatele. „Jde nám o aktivní a společný postup při řešení kalamity. Budeme mluvit o stavu i ochraně tamějších lesů, o využití místních kapacit, o dopravě a skladování kůrovcového dřeva a také o změnách v legislativě a jejich praktických přínosech,“ říká Vojáček.
Kvůli suchu a kůrovci vyrážejí státní lesníci do českých a moravských měst. O stavu lesů chtějí hovořit s majiteli, samosprávami i obyvateli měst.Video: Seznam Zprávy
Od 6. června do 1. srpna se besedy uskuteční v 15 městech krajů Vysočina, Jihočeského, Pardubického a Jihomoravského. „Druhá etapa informačního maratonu v dalších krajích bude pokračovat na podzim,“ dodává tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Seznam besed i s termíny jsou k nalezení na webových stránkách Lesů České republiky.
