Článek
Výzkumníci také zkoumají vliv porodu na poškození pánevního dna a rozvíjí technologie a postupy, díky kterým by i ženy po zhoubných nádorech mohly mít děti.
Menší operace, po kterých mohou pacientky ještě ten den odcházet domů, nyní podolský ústav dělá ve velkých operačních sálech, čímž ale sálům blokuje čas na velké výkony. Proto by přebudováním části oddělení mělo vzniknout pracoviště zaměřené na jednodenní chirurgii. Kromě vlastního operačního sálu bude podle ředitele potřeba vybudovat také odpočívárny nebo menší pokoje, kde by si pacientky po zákroku odpočinuly. Mezi zákroky jednodenní chirurgie patří podle Feyereisla třeba hysteroskopie, kdy lékař kontroluje děložní dutinu, či drobná vyříznutí. „Zkracuje to významně hospitalizaci, zlevňuje to celý proces a bývá to, pokud je to dobře připravené, všemi pacientkami vítáno,“ uvedl v rozhovoru k 70. výročí vzniku ústavu jeho ředitel Jaroslav Feyereisl, který v čele podolské porodnice stojí 21 let.
Podolská porodnice, ve které lékaři v loňském roce vykonali 5164 porodů, tedy průměrně 14 porodů denně, rozvíjí ale také výzkumné programy. Odborníci z centra asistované reprodukce ÚPMD se například zaměřují na to, jak umožnit ženám po onkologickém onemocnění mít vlastní děti. „Situace, kdy se v populaci zvyšuje procento žen, které onemocní nějakým zhoubným nádorem, se asi lepšit nebude,“ konstatoval ředitel. Ženy, které mají onkologický nález, si tak například mohou nechat zmrazit část tkáně z vaječníku, ze které je později v laboratorních podmínkách možné odebrat vajíčka.
Další výzkum se zaměřuje na vliv porodu na poškození pánevního dna a na porodní poranění. Na základě výsledků výzkumu, při kterém odborníci počítačově modelují to, jak bude dítě procházet porodními cestami, by pak podle Feyereisla mohli lékaři lépe odhadnout hrozící poranění. „Abychom selektovali ženy, které z vaginálního spontánního porodu budou mít profit, a ne poškození, a ty, kde hrozí závažné poškození pánevního dna nebo dokonce svěračů,“ řekl Feyereisl. Ženy mohou kvůli poškozením při porodu trpět inkontinencí moče, stolice či sexuálními dysfunkcemi. Pokud u žen závažné poškození hrozí, pak by měly spíše podstoupit císařský řez.
Pokud už k poškození pánevního dna došlo a žena trpí některými poruchami, měla by podle Feyereisla vyhledat pomoc urogynekologa. V ÚPMD lékaři ročně udělají asi 150 až 200 urogynekologických operací, řeší se tím především inkontinence moči a sestupy rodidel. Úspěšnost těchto zákroků je podle ředitele kolem 90 procent.
Velký rozvoj podle ředitele zaznamenala v posledních letech i oblast fetální medicíny, které se v ÚPMD jako jediné pracoviště v ČR věnují. Jedná se o operace, při kterých jsou některé vady odstraněny ještě v době, kdy je plod v děloze matky. „Můžeme tak řešit třeba některé problematické situace ve vývoji dvojčat, které mají společnou placentu,“ uvedl ředitel. Od roku 2012, kdy toto pracoviště vzniklo, udělali lékaři v Podolí 203 operací.
