Článek
Pětičlenný tým centra NTIS při Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni už odstranil jednu velkou překážku výroby, před svou konkurencí tím získal náskok. „Jsme na dobré cestě,” říká vedoucí výzkumného týmu Jaroslav Vlček.
Termochromický efekt, na němž jsou budoucí chytrá okna založena, je znám od roku 1959. Zajišťuje ho jeden typ kysličníku vanadičitého.
„Tento materiál při teplotě 68 °C změní své vlastnosti. Pod úrovní této teploty se chová jako polovodič s vysokou propustností infračerveného, tedy tepelného, slunečního záření a nad úrovní 68 °C se chová jako kov, který tepelné záření odráží,” vysvětluje princip Vlček.
Plzeňský tým už dokáže tohoto jevu dosáhnout při 40 °C, cílem je dosáhnout hodnoty 25 až 30 °C.
Technologie výroby chytrých oken má i nadále řadu úskalí. Plzeňský tým ale dokázal letos odstranit jednu z největších překážek.
