V plné zbroji. 102letou Američanku nevídané podmínky od hlasování neodradily

Média ani lidi na sociálních sítích nezaujalo jen její odhodlání zapojit se do demokratického procesu v USA. Zaměřili se na ni i kvůli outfitu, v jakém k poštovní schránce v Chicagu na východním pobřeží přišla. Vzhledem ke koronavirové pandemii a svému úctyhodnému věku, který ji řadí do rizikové skupiny, se Lumpkinová vybavila takřka viruvzdornou výzbrojí. Vzala si rukavice, pokrývku hlavy, která připomínala protichemický oblek, i růžovou pláštěnku.

Kvůli riziku nákazy je seniorům ve Spojených státech doporučeno zůstat doma a vycházet jen v nezbytných případech. Pro 102letou Lumpkinovou hlasování v prezidentských volbách nezbytnost představovalo. „Jsou to nejdůležitější volby mého života. Samotná budoucnost demokracie je v ohrožení,“ uvedla podle amerického média CBS News stařenka.

Volby příštího šéfa Bílého domu pro ni nabraly ještě jeden, osobní rozměr. Chtěla svým hlasem uctít ženská práva. „Když jsem se narodila, ženy neměly možnost volit,“ podotkla Lumpkinová. Volební právo získaly Američanky až v roce 1920 a je ukotveno v devatenáctém dodatku americké ústavy.

Ženská práva jsou ostatně jedním z nejvíce rezonujících témat letošního hlasování. Mimo jiné i kvůli úmrtí feministické ikony, nejvyšší soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, a potenciálnímu nástupu ultrakonzervativní federální soudkyně Amy Coney Barrettové na její místo.

V kontextu koronakrize patří Lumpkinová do skupiny nejohroženějších Američanů, poučila se nicméně o korespondenčním hlasování, které stát Illinois voličům umožňuje. „Jakmile dostanou můj volební lístek, přijde mi e-mail, kterým mi dají vědět, že ho mají,“ shrnula pro CBS seniorka.

Letošní prezidentské volby jsou právě kvůli pandemické situaci, jež ovlivnila celý svět, bezprecedentní. Dříve umožňovaly absenční či korespondenční hlasování jen některé státy v USA. Třeba v Texasu mohou absenčně volit jen lidé nad pětašedesát let a naopak v Kalifornii nebo například Washingtonu a Oregonu jsou na korespondenční hlasování poštou zvyklí. Kvůli koronavirové nákaze je ale taková možnost nyní mnohem rozšířenější, což přináší kromě většího prostoru pro voličskou účast i nejistotu.

„Mnoha lidem se teď dělají vrásky z toho, že ve státech, kde jde o novinku nebo se tam poštou volilo jen omezeně, to může způsobit obrovský nával hlasovacích lístků, se kterým neumí pracovat,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog ze Stanfordské univerzity Morris Fiorina. „Už jen v primárkách trvalo týdny, než se sečetly všechny hlasy. To samé se stane po třetím listopadu a bude to působit příšerně. I kdyby nedošlo k žádné korupci, bude to vypadat špatně a myslím si, že to výsledek voleb v očích mnoha lidí delegitimizuje,“ myslí si odborník.

Podvodu, který často předpovídá kandidát na znovuzvolení Donald Trump, se neobává, strach má spíše o logistiku voleb. Volební pozorovatelé jsou totiž amatéři – a obvykle senioři. „Ti jsou teď konfrontováni s mnoha otázkami. Jestli podpisy odpovídají, jestli jsou obálky řádně zalepené, musí kontrolovat známky a plno dalších věcí. A to u milionů hlasovacích lístků, takže prostoru pro chyby, soudní řízení a chaos je dost,“ uvedl Fiorina.

Masové korespondenční hlasování ovlivní zejména rychlost, s jakou se Američané dozví jméno svého příštího prezidenta. „Podle pesimistických scénářů bychom mohli směle vkročit do roku 2021 a nevědět, kdo je novým prezidentem. Podívejte se třeba na Pensylvánii, kde je ten proces s korespondenčním hlasováním nesmírně složitý. Probíhají tam různá soudní řízení, demokraté a republikáni se nedokážou dohodnout. Jedinou nadějí by bylo, kdyby jeden z kandidátů nabral při volební noci takový náskok, že by bylo prostě jasno. Ale to se spíš nestane,“ shrnul ne zrovna optimistické vyhlídky politolog.

V současnosti Trump v předvolebních průzkumech pokulhává za demokratickým kandidátem Joem Bidenem se zhruba desetiprocentní ztrátou. Alespoň podle britské veřejnoprávní BBC. Ačkoliv nejde o nemožnou situaci, nynější nájemník Oválné pracovny nechce o potenciálním předání moci slyšet.

Povolební vody by mohl fatálně rozčeřit právě chaos způsobený bezprecedentním počtem korespondenčních lístků. Pokud Spojené státy nedojdou k jasnému výsledku voleb, rozřešení by mohlo zůstat na Nejvyšším soudu stejně jako v roce 2000 v klání mezi prezidentem Georgem Bushem a demokratem Al Gorem. Gore před dvaceti lety Bushovi nakonec ustoupil. Něco podobného se však letos nezdá jako pravděpodobné. „Demokraté odmítnou ustoupit, republikáni odmítnou ustoupit. Tohle je věc, co mě v noci budí ze spaní,“ dodal Morris Fiorina ze Stanfordu.