Článek
Všichni tři čelí obžalobě z korupce a obchodování s vlivem, druzí dva jmenovaní také z porušení profesního tajemství. Hrozí jim trest deset let odnětí svobody a pokuta jeden milion eur. Líčení je naplánováno do 10. prosince.
V kauze s názvem „odposlechy“ čelí exprezident obvinění, že se v roce 2014 snažil ovlivňovat soudce Aziberta, který rozhodoval v kauze financování jeho prezidentské kampaně. Výměnou za informace z vyšetřování nabízel Sarkozy podle obžaloby soudci lukrativní post v Monaku. Azibert tento post nikdy nezískal, v roce 2014 odešel do důchodu. Komunikaci s Herzogem, kterého zná 25 let, vysvětlil jako odbornou konzultaci.
V rámci vyšetřování Sarkozyho volební kampaně z roku 2007 začala policie bývalého prezidenta odposlouchávat. Přišla díky tomu na to, že Sarkozy používá ke komunikaci se svým advokátem Thierrym Herzogem tajnou linku a pseudonym Paul Bismuth. Za šest týdnů si s advokátem volali 150krát. Tématem hovorů byly pokusy o ovlivnění Aziberta.
Na začátku března 2014 provedla policie domovní prohlídku u všech tří obviněných. O tři dny později deník Le Monde uveřejnil zjištění, že policie Sarkozyho a Herzoga odposlouchávala. Sarkozy v reakci na informaci přirovnal postup policistů k praktikám bývalé východoněmecké tajné policie Stasi. V červenci 2014 byl Sarkozy jako první bývalý prezident Francie krátce vzat do vazby, proces označil za zpolitizovaný. Soud i odvolací soud ale potvrdily přípustnost odposlechů, a otevřely tak cestu k soudnímu procesu. Ten měl původně začít v říjnu, začne ale teprve v pondělí.
Sarkozyho francouzská policie vyšetřuje v několika kauzách, které se týkají jeho předvolebních kampaní. Na jaře příštího roku by měl jít před soud případ Bygmalion, ve kterém prokuratura Sarkozyho viní, že výrazně překročil povolený finanční limit stanovený pro prezidentskou kampaň. V dalším případu se vyšetřuje, zda režim bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2006 finančně podpořil Sarkozyho volební kampaň.
Nicolas Sarkozy byl francouzským prezidentem od května 2007 do května 2012. Za pět let své vlády se přitom stal z politické hvězdy jedním z nejméně populárních prezidentů páté republiky, která začala v roce 1958. V boji o druhé funkční období prohrál se socialistou Françoisem Hollandem. Po neúspěchu v primárkách tradiční pravice v roce 2016 odešel z politiky.
Podle AFP bude Sarkozy první bývalou hlavou státu páté francouzské republiky, která stane před soudem kvůli korupci. Jeho předchůdce Jacquesa Chiraka, který loni zemřel, soud shledal vinným ze zneužití veřejných prostředků a v prosinci 2011 jej odsoudil k podmíněnému dvouletému trestu. Případ se týkal doby, kdy byl Chirac v 90. letech pařížským starostou. Chirac se tak stal prvním poválečným francouzským prezidentem, kterého soud shledal vinným.
