Článek
Všechny výše zmíněné subjekty v končícím volebním období měly svá křesla v zastupitelstvu. Od společné kandidátky si slibují větší sílu svých zastupitelských mandátů a také možnost lépe konkurovat hnutí ANO, které vyhrálo pardubické komunální volby v roce 2014 a na vítězství si brousí zuby i letos.
Velkým bojovníkem proti hnutí premiéra Andreje Babiše je František Brendl, lídr kandidátky Pardubáci Společně. Seskupení tvoří Pardubáci, Patrioti a Starostové a nezávislí. „V těžkých dobách by se mělo zapomenout na menší rozdíly a udělat to voličům jednoduché a vytvořit natolik silný subjekt, že volič bude mít jistotu nepropadlých hlasů,“ vysvětluje Brendl, který je velkým kritikem Babišova hnutí.
„Nesmíme zapomínat, že jsme ve zlých dobách, protože se zcela veřejně rehabilitují bývalí komunisté a estébáci, půlka mediálního trhu patří člověku, který je aktivně zapojený v politice, a lidé mají složitou cestu, jak se dostat k pravdě. My ANO nemůžeme přetlačit mediálním vlivem či penězi, ale jenom kvalitou lidí, kterou budeme vhodnou formou prezentovat mezi voliče. Je to reakce na to, že s ANO se normálními prostředky bojovat nedá,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč se tři menší strany pro letošní volby spojily.
Další z důvodů popisuje jeho spolukandidát, Jiří Lejhanec z Patriotů. „Je to proto, aby politická scéna nebyla rozdrobená, působili jsme kompaktnějším dojmem a lidé, kteří nám dají hlas, se nemuseli bát, že ten hlas propadne,“ naráží Lejhanec na fakt, že hlasy, které voliči dají stranám, jež získají méně než pět procent, pomáhají spíš těm silnějším, v pardubickém případě tedy hnutí ANO.
Podle Stanislava Myšičky, politologa Univerzity v Hradci Králové, je takový postup na české politické scéně běžný. „V České republice máme docela dost subjektů, které bychom mohli zařadit do středu nebo pravého středu, a pro voliče jsou ne tak jednoduše oddělitelné. O to víc se to projevuje v komunální politice, kde řada subjektů nekandiduje s vyloženě ideologickou politikou a jsou zaměřeny spíš na komunální problémy. U nich může hrát problém propadlých hlasů úlohu,“ popisuje Myšička, který se zaměřuje na regionální politiku.
Kromě malých regionálních sdružení jsou podle něj pro voliče často dost splývající i lidovci a TOP 09, což se projevilo i v Pardubicích, kde tyto dvě strany spolu s nestraníky vytvořily vlastní kandidátku pojmenovanou Koalice pro Pardubice.
Jejich blízkost světonázoru i smýšlení o regionální politice potvrzuje i lídryně Koalice Ludmila Ministrová z TOP 09. „V dnešní době je důležité spojit síly a spolupracovat na základě společných názorů a hodnot. Lidé z KDU-ČSL a nestraníky jsou nám ideově blízcí, spolupracujeme nejen v Evropském parlamentu, ale i ve Sněmovně a v řadě obcí. V zastupitelských klubech jsme uplynulé čtyři roky řadu problémů neformálně řešili společně. To, že jsme se s našimi partnery začali bavit o užší spolupráci a společné kandidátce, bylo logickým vyústěním,“ myslí si Ministrová.
Lídr hnutí ANO Martin Charvát, který chce v letošních volbách obhájit primátorské křeslo, ve spojených kandidátkách velkou hrozbu nevidí. „Je to jejich svobodné rozhodnutí. Klíčové je, že máme 14 subjektů, které do pardubického zastupitelstva kandidují, a je důležité, aby hlavně lidé přišli k volbám a měli z čeho vybírat,“ uvedl Charvát.
Jeho hnutí v roce 2014 vyhrálo volby s necelými 22 procenty a v pardubickém zastupitelstvu získalo 11 křesel z 39. Koalici tehdy vytvořilo se sociálními demokraty, TOP 09 a lidoveckou Koalicí pro Pardubice.
