Článek
Deska se nachází v Památníku národního odboje a útlaku. Bronzovou desku vyrobil Jiří Siedek z Kamenického Šenova.
Krátce po vzniku protektorátu Čechy a Morava zabrala oba břežanské zámky německá okupační správa. Horní zámek, v němž je památník, se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka. V dolním zámku bydlel říšský protektor Konstantin von Neurath, záhy vystřídaný zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem s manželkou a dětmi.
V památníku byl nedávno odhalen odlitek zdi londýnského domu v Porchrester Gate, kde se cvičili čeští odbojáři, včetně těch, kteří uskutečnili atentát na Heydricha. Podle středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové tato památka připomíná statečnost a odhodlání národa. „Dnes odhalujeme pamětní desku druhému pólu, který reprezentuje duch tohoto místa. Věnujeme ji památce vězňů židovského ghetta Terezín a koncentračního tábora Flossenbürg, kteří v letech 1942 až 1945 nuceně pracovali na břežanském panství. Byli podrobeni násilí, zlovůli, aroganci, nadřazenosti a krutosti svévolné moci,“ řekla Jermanová (ANO).
Na bronzové pamětní desce je napsáno „Uč se minulostí“. „Terezín a Panenské Břežany (a Lidice) tvoří trojúhelník paměti národa na jedno z nejtemnějších období našich dějin. Břežany i díky dnešku tvoří pomyslný vrchol tohoto trojúhelníku - jsou připomínkou zla a ničení, ale také vzdoru a naší schopnosti si zlo pamatovat, bránit se mu a hájit silné hodnoty, kterými jsme odchováni,“ řekla Jermanová.
Po atentátu na Heydricha v květnu 1942 obdržela jeho vdova od říšského vůdce SS Heinricha Himmlera bezplatně k dispozici dolní zámek v Panenských Břežanech. Heydrichová plánovala rozsáhlou přestavbu zámku a zámecké zahrady, avšak pro tyto práce jí chyběly nezbytné pracovní síly.
S podporou Himmlera bylo zřízeno židovské venkovní pracovní komando z terezínského ghetta v Panenských Břežanech, které střežili příslušníci SS. Počet nasazených židovských vězňů v Panenských Břežanech od července 1942 až do února 1944 se pohyboval mezi 30 až 110 muži. Židovské pracovní komando mělo být původně k 1. září 1943 zrušeno a Židé se měli vrátit zpět do Terezína. Jelikož práce přestavby v Panenských Břežanech ještě nebyly dokončeny, prosadila si Lina Heydrichová prodloužení pobytu pracovního komanda do února 1944.
