Článek
V tiskové zprávě na to upozornila brněnská organizace Spondea, která pomáhá dětem i celým rodinám v krizových situacích.
„V průběhu běžného roku se na nás obrátí okolo 2000 lidí se všemi možnými problémy, obvykle asi 600 z těchto případů představuje krizovou pomoc nezletilým. od začátku pandemie se na nás ale obrací řádově o třetinu dětí a mladých lidí více. I proto jsme tuto službu personálně posílili, abychom zvýšili kapacitu,“ řekla ČTK ředitelka Spondea Jana Levová.
„U dětí se objevuje snížené sebevědomí a sebehodnocení, ztráta zájmu o studium i volnočasové aktivity. Častěji také přichází s tématem vyhrocení rodinné situace,“ řekla psycholožka Petra Dolečková ze Spondea.
Děti a mladí zažívají stavy otupělosti, nedokážou najít motivaci pro další učení doma. „Škola pro žáky a zejména středoškoláky nepředstavuje jen místo učení, je to i záležitost společenská, představuje komplex vlivů. Když ze školního dění zbylo pouze ono učení na distanční výuce, je pro děti těžké najít motivaci pokračovat,“ uvedla Levová.
Zároveň ale někteří cítí úzkost z blížícího se návratu do školy, kam téměř rok nechodí. „V poslední době se zvyšuje počet intervencí u dětí, které se bojí návratu do školy po tak dlouhé izolaci. Mají strach z neúspěchu, bojí se, že učivo nezvládly, protože se už celý tok nemohou porovnávat se svými vrstevníky,“ dodala Levová.
Přibývá také dětí, kteří mají vážné sebevražedné myšlenky. Nejvíce se jich na odborníky obracelo na přelomu roku, kdy přišel další lockdown a zároveň přibývalo nakažených a řada dětí a mladých byla v karanténě nebo izolaci. „Obvykle se na nás s myšlenkami na sebevraždu obrátí dvě až tři děti za měsíc. Na konci roku to ale byly čtyři děti za týden. Nyní se situace zase o něco zlepšila, ale projevují se zase častěji právě úzkostné poruchy z návratu do školy,“ doplnila ředitelka Spondea.
