V Osvětimi se poprvé modlili židé a muslimové společně

Zatímco v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem se ve čtvrtek shromáždili světoví lídři, do samotného koncentračního tábora Osvětim se za oběti nacistického vraždění přišli vůbec poprvé společně pomodlit židovští a muslimští náboženští vůdci.

Historickou návštěvu u příležitosti 75. výročí osvobození Osvětimi vedli šéf Světové muslimské ligy Muhammad bin Abdulkarím al-Issá a představitel Amerického židovského výboru David Harris.

„Být zde, mezi dětmi přeživších a členy židovských a muslimských komunit, je zároveň svatá povinnost i hluboká čest,” citoval al-Issu server Deutsche Welle. Nacistické zločiny proti lidskosti označil za „zločiny proti všem božím dětem”.

Muslimská delegace měla 62 členů a zúčastnili se jí náboženští vůdci z tří desítek zemí. „Společně vzpomínáme, společně nikdy nezapomeneme,” píše se v tweetu Amerického židovského výboru.

V čele dozorčí rady Deutsche Bank najdeme brzy nečekané jméno. Do funkce by měl být zvolen někdejší dlouholetý předseda sociální demokracie, vicekancléř a bývalý ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel. Jeho nominace vyvolala v německém tisku překvapení. Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že finanční ústav přichází s novou strategií v době, kdy vykáže pro rok 2019 už čtvrtou ztrátu za posledních 5 let. Gabriel stál až do roku 2017 v čele SPD a až do března 2018 byl vicekancléřem. Poté se věnoval hlavně zahraniční politice a přednášel na Harvardské univerzitě evropská studia. Sdělovací prostředky u našich západních sousedů vyjadřují údiv nad jeho ekonomickou odborností.

Die Welt volí v redakčním komentáři tvrdá slova a výběr Sigmara Gabriela označuje za zoufalství v podání Deutsche Bank. Místo věcné odborné cesty sází finanční ústav na jinou strategii. Dosud „vrchní kontroloři” Deutsche Bank většinou přijížděli z New Yorku nebo jiné světové metropole, neměli sice moc tušení o německé politice, ale zato měli spoustu náležitých zkušeností z mezinárodního finančního průmyslu, i když to nebyly vždycky zkušenosti dobré, poznamenává Die Welt.

Krize v polském soudnictví se prohlubuje. Komory Nejvyššího soudu vydaly usnesení, podle kterého už nemají soudci vybraní zreformovanou Státní soudcovskou radou (KRS) soudit.

Usnesení je účinné od pátku, netýká se tedy už vynesených rozsudků (zpětně se ale týká rozsudků Disciplinární komory Nejvyššího soudu). Rozsudky obecných soudů, na kterých se podíleli soudci vybraní novou KRS, budou moci od pátku podléhat kontrole.

Z jednání Nejvyššího soudu bylo ve čtvrtek vyloučených 37 jeho soudců vybraných novou KRS. Čtvrteční schůzi soudců Nejvyššího soudu měl zabránit zákaz předsedkyně Ústavního soudu, který byl vydán na žádost předsedkyně Sejmu.

Téměř ve stejnou chvíli, kdy rozhodoval Nejvyšší soud, rozhodli poslanci v Sejmu o přehlasování senátního veta tzv. disciplinárního nebo náhubkového zákona. Ten má umožnit pokuty i vyhazov pro soudce mimo jiné zpochybňující reformované instituce. Prezident Andrzej Duda už řekl, že zákon podepíše.

Novou KRS zpochybnil už Soudní dvůr EU i polský Nejvyšší soud. Základ reforem prosazených vládou strany Právo a spravedlnost je podle rozsudku zpolitizovaný a podléhající výkonné moci.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo prohlášení, že rozhodnutí Nejvyššího soudu není ve shodě s právem a nemá žádný právní dosah.

Sami politici vládní strany PiS mluví o „soudcokracii, která nerespektuje demokracii a výsledek voleb”. Odborníci důrazně varují před právním dualismem, který může mít v budoucnu škodlivé následky i pro běžné Poláky.

Zatímco ministerstvo spravedlnosti čtvrteční výjimečný krok Nejvyššího soudu neuznává, premiér v pátek oznámil, že ho posílá k posouzení Ústavnímu soudu, tomu soudu, k jehož předsedkyni chodí na večeře Jarosław Kaczyński… Válka institucí pokračuje.

Už jen něco málo přes měsíc zbývá do slovenských parlamentních voleb a Slováci žijící v zahraničí začali dostávat volební lístky. Problém ale je, že je mnozí voliči dostali nekompletní. Jak informoval Denník N, například partner v Praze žijícího Martina Rajniaka nedostal lístky všech 25 stran a hnutí, ale pouze lístky s čísly 15 až 25, přičemž čísla 16 až 25 mu přišla dvakrát.

Mladý Slovák tak dostal například dvakrát lístek strany SNS, Vlast, ale také KDH, Most-Híd nebo Směr. „Asi nejnormálnější věc je tam KDH… Ale ne pro gaye,” napsal mladý muž na Facebooku.

Slovenské ministerstvo vnitra uvedlo, že zaznamenalo pouze čtyři stížnosti z celkového počtu 55 141 odeslaných zásilek. Vždy prý šlo o lidskou chybu.

Resort radí lidem, kteří neúplné volební lístky dostali, aby se ihned obrátili na odesílatele, tedy obecní úřady na Slovensku, a požádali o nové lístky.

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že se jeho vláda nepodřídí soudnímu verdiktu a neodškodní bývalé vězně, kteří byli podle soudu vystaveni nelidskému zacházení. Vláda také nehodlá zaplatit soudem nařízenou pokutu romské komunitě z východního Maďarska v případu údajné segregace ve škole.

Orbánovo stanovisko pobouřilo část veřejnosti, ale především některé známé maďarské právníky. „Vláda poškodila důvěru v justici a zvláště v rozhodnutí soudů. Musím říct, že v celý právní stát,” řekl agentuře Reuters János Bánáti, prezident Maďarské advokátní komory.

Nad vládním přístupem k justici se podivuje i další známý právník György Magyar. „V tomto případě ani nepotřebují soudy, nebo ano? Mohou jen každému říci, co je správné a co je špatné,” citoval spojence budapešťského starosty server Euractiv.