Článek
Přípravy na páteční summit G20 v Ósace vrcholí. Do města už dorazili téměř všichni lídři nejmocnějších ekonomik světa, do kterých se spolu s 19 státy počítá i Evropská unie. Řešit se bude světový obchod, konflikt na Blízkém východě, boj se změnou klimatu nebo ochrana životního prostředí a silnější postavení žen.
„Tento summit bude těžký, protože před námi leží globální výzvy – musíme zakročit, abychom se vyhnuli klimatické hrozbě a obchodním válkám. Musíme reformovat mezinárodní obchodní systém a připravit se na digitální revoluci,“ řekl den před zahájením summitu předseda Evropské rady Donald Tusk.
A jak uvedl premiér hostitelské země Šinzó Abe, hlavním cílem summitu je ukázat, že světové špičky stojí při sobě. „Chci summit vést způsobem, kdy budeme trpělivě hledat společná stanoviska, abychom mohli dosáhnout konkrétních výsledků, namísto toho, abychom se soustředili na rozdílnosti v názorech,“ řekl při tiskové konferenci.
Americké sváry
Problém Abeho plánu ale spočívá v tom, že světoví lídři právě teď jednotní nejsou. Summit se koná v době vysokého napětí mezi Spojenými státy a několika mocnostmi – počínaje Íránem. S tím je Bílý dům ve sporu už od minulého roku, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zavedly proti islámské republice sankce.
Írán na to reagoval tím, že smlouvu postupně začal vypovídat. Ve čtvrtek, tedy pár dní poté, co ho zasáhly nové americké sankce, začal urychlovat výrobu obohaceného uranu, který je součástí jaderných bomb. „Írán si může dělat, co chce. Je to v pohodě. Já mám spoustu času, zatímco oni mají zemi, která se ekonomicky hroutí. Momentálně jsou na úrovni ekonomické katastrofy. A můžou to vyřešit rychle nebo až za deset let, cokoliv si přejí. Mně patří všechen čas světa,“ okomentoval krizi americký prezident Donald Trump.
G20 zastiňuje i další americký spor – obchodní válka s Čínou. Prezident Trump má summit využít k tomu, aby se sešel s čínským protějškem Si Ťin-pchingem a mnozí věří, že právě v Japonsku by mohlo dojít k jistému uklidnění situace. Peking ale podle amerického listu The Wall Street Journal podmiňuje jakoukoliv dohodu tím, že Spojené státy zruší restrikce vůči firmě Huawei.
Soukromě se Trump sejde i s dalšími lídry, celkem jich má být osm. Zahrnují ruského i tureckého prezidenta nebo německou kancléřku. Spíše než o program G20 se tak svět zajímá o Trumpovu agendu.
Docela jiná konference
Japonsko hostilo i další důležitý summit – v Tokiu ve čtvrtek skončila třídenní konference organizace Women Political Leaders (WPL). Ta sdružuje prezidentky, premiérky a členky parlamentu z celého světa.
Každý rok WPL pořádá konference, ve kterých bojuje za lepší postavení žen v politice a využití jejich potenciálu. A i díky tomu, že tento dámský summit přímo předcházel tomu převážně mužskému, se do programu velké dvacítky dostaly právě ženy a jejich role ve světovém ekonomickém růstu.
Letošní konference WPL se podle pořadatelů účastnilo na 400 žen z 87 zemí. A upozorňovaly mimo jiné na to, že právě v hostitelském Japonsku na tom političky nejsou nijak dobře. 90 procent japonského parlamentu tvoří muži. Podle dat Světové banky je ekonomicky silné Japonsko tímto číslem na úrovni Barmy nebo řady afrických zemí.
Pro srovnání – v celosvětovém průměru činil v roce 2018 podíl žen zastoupených v parlamentu 23 procent. Česko jich mělo jen o procento méně. První příčky pak zaujímala Kuba nebo Mexiko, kde ženám patří více než polovina parlamentních křesel.
