Článek
Jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu. Za celoevropským průměrem indexu DESI, který činí 72 bodů, tak zaostáváme o téměř deset bodů. Situace se navíc dále zhoršuje – ze zemí bývalého východního bloku nás předstihlo Polsko. Nejlépe jsou na tom severské státy, například pro komunikaci s úřady využilo v loňském roce elektronickou formu 94,4 procenta Finů.
„Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-Governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Příští rok to, co jinde mají už 20 let
K lepším číslům a snadnější komunikaci by Česku mohla pomoct takzvaná bankovní identita, která by měla být spuštěna začátkem roku 2021. V jiných státech už ale funguje, v těch severských dokonce už skoro 20 let.
„Například průměrný Nor použije tento nástroj více než 170krát ročně. Norští občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120 milionech případů,“ vysvětluje Filip Haering, který za přípravu projektu bankovní identity zodpovídá v České spořitelně.
Ve Švédsku bankovní identitu podle webu Statista využívá 98 procent lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ni ale i lidé ve věkové kategorii 61–70 let, a to v 82 procentech případů.
V Česku budou moci úřady od příštího roku díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, budou moci občané a stát využívat bezplatně.
„Jednáme s bankami o tom, aby bylo možné využít identitu, kterou používají klienti bank pro přihlášení do bankovních systémů, jako prostředek identifikace. Ve chvíli, kdy se to podaří zrealizovat, se skokovým způsobem zvýší přístupnost Portálu občana,“ komentoval vývoj okolo bankovní identity ministr vnitra Jan Hamáček na nedávné konferenci.
Širší využití bankovní identity schválil Senát v rámci novely bankovního zákona v lednu, prezident Miloš Zeman zákon podepsal o měsíc později. Účinný má být od ledna. V tuto chvíli mohou lidé využívat buď elektronickou občanku, nebo datové schránky.
Vede Dánsko, nejhůře je na tom Somálsko
Stav e-Governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím Indexu rozvoje EGDI. Na absolutní špici je Dánsko s 91,5 bodu, poslední je naopak Somálsko s přibližně pěti body.
Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-Government pro vykazování daní z příjmů. Česko spadá s necelými 71 body na 54. pozici mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-Governmentu. Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu – 18. místo, naopak nejhůře na tom jsme z hlediska online a elektronických služeb – 86. místo.
Podle dat ČSÚ využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 procenta Čechů starších 16 let. Vyhledávání informací na webech státních institucí využívá jen třetina Čechů. Přitom právě to je nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí.
