Článek
Ne že by český fotbal nebyl na skandály zvyklý. Ale od „ivánkovské“ pohromy z roku 2004, v níž nejen žižkovský ředitel Ivan Horník ve velkém nakupoval u rozhodčích ligové body za „kapříky“ a „padesátníky“, v zemi tak velká fotbalová aféra neproběhla.
Na 16. říjen 2020 asi Roman Berbr, v té době ještě český místopředseda Fotbalové asociace ČR, hned tak nezapomene. Zatkla ho totiž policie a sdělila mu obvinění z korupčních trestných činů souvisejících s údajnými manipulacemi fotbalových utkání. A také s podezřením na defraudaci 850 000 korun z pokladny Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Náčelník vydal povolení zabíjet
V policejních sítích se ocitlo celkem 20 osob, z velké části rozhodčích. Roman Berbr tak letos tráví Vánoce ve vazební věznici. A mnozí fanoušci kroutí hlavou nad zjištěními, že k manipulacím soutěží Berbrův gang očividně zneužíval i aparátu Fotbalové asociace ČR. Třeba když potřeboval nějakého sudího přeobsadit.
Namátkou Roberta Hájka, který se před cestou do Živanic u Náčelníka, jak se Berbrovi přezdívalo, ještě ujistil, že má, jak řekl, „povolení zabíjet“. Na místě pak pomohl k výhře Slavoji Vyšehrad, který usiloval o postup ze třetí ligy, takzvané ČFL, do ligy druhé. Podle detektivů pak za to měl Hájek, povoláním taktéž policista, zinkasovat úplatek nejméně ve výši 100 000 korun.
Právě kolem Slavoje Vyšehrad a jeho sportovního ředitele Romana Rogoze, který je z korupčních trestných činů také obviněn, se většina skutků popsaných v obvinění točí.
Právě Rogoz ještě s kumpány Michalem Káníkem a Tomášem Grímmem dali podle obvinění dohromady fiktivní faktury, které zaslali na Plzeňský krajský fotbalový svaz. A jeho šéf Roman Berbr, který s nimi byl v tomto směru podle všeho spolčen, je ihned nechal proplatit. To celé mělo fotbalu způsobit škodu takřka 850 000 korun.
Odhalení kauzy, kterou rozpracovali detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu, logicky destabilizovalo situaci ve Fotbalové asociaci ČR, již do té doby Berbr i z pozice místopředsedy fakticky řídil.
K programu obnovení vnitřní integrity se přihlásil nejen dosavadní předseda Martin Malík, ale i několik nezávislých iniciativ, jež volají po mnohem hlubších změnách v asociaci.
Kritické hlasy zaznívají zejména od hnutí Fevoluce, jehož lídry jsou bývalý reprezentant Vladimír Šmicer a bývalý generální sekretář FAČR Rudolf Řepka. Projekt podporují další bývalé opory reprezentace, například Jan Koller či Tomáš Sivok.
Možnost usilovat o některou z vrcholných pozic v českém fotbale nevylučuje ani Karel Poborský, ten však bývá spojován spíše s konzervativnějším proudem kolem současného předsedy Martina Malíka.
Kandidaturu zvažuje i Markéta Vochoska Haindlová, která vede Českou asociaci fotbalových hráčů, jakési tuzemské fotbalové odbory.
Malíkovy šance sráží odhalení kauzy Dezinfekce
Mužem, na jehož předsednictví by se mohly shodnout četné názorové a mocenské proudy v českém fotbale, je pak Petr Fousek, taktéž bývalý generální sekretář asociace, který už o pozici muže číslo 1 v českém fotbale usiloval v roce 2017, kdy získal podporu Moravy, ale v souboji s berbrovskými hlasy z Čech tehdy Martinu Malíkovi ve volebním souboji podlehl.
Zda se situace otočí, na to odpoví rok 2021. Na Malíkově straně se zatím objevují další skandály, které rozpoutaly prosincové zprávy Revizní a kontrolní komise FAČR. Obzvláště výbušná je pak ta, jež odhaluje takzvanou akci Dezinfekce.
Malík s Berbrem podepsali za FAČR v létě smlouvu s firmou Tymich s.r.o., ve které za necelých 10 milionů korun objednali dezinfekci 90 fotbalových kabin v republice. Vedle toho, že cena byla třeba i podle mínění Milana Hniličky, šéfa Národní sportovní agentury, přepálená, došlo k dalšímu závažnému zjištění.
Nasmlouvané miliony se z kasy FAČR přesunuly na účty firmy Tymich všechny, ale práce nebyla odvedena ani polovina. Navzdory tomu, že po provalení skandálu firma Tymich zásadní část peněz i se smluvní pokutou vrací, začala případ na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Praze vyšetřovat policie.
Dalším skandálem je podle Revizní a kontrolní komise FAČR způsob, jakým dosavadní vedení asociace pracovalo s takzvanými kompenzačními poplatky (více zde). I zde měly vzniknout milionové škody.
O tom, jak moc se poměry uvnitř Fotbalové asociace ČR změní, rozhodnou do značné míry výsledky valných hromad okresních a krajských fotbalových svazů. Naplánovány jsou na leden či únor, pandemická situace v zemi ale situaci komplikuje.
Případná personální obměna ve vedení regionálních součástí FAČR může zásadně pozměnit složení delegátů velké valné hromady FAČR, která zvolí nový výkonný výbor. Tato valná hromada je naplánována na konec května, mezi konec ligových soutěží a začátek turnaje Euro.
Euro se odložilo, Šilhavého tým vyhrál skupinu v Lize národů
Ten se měl za účasti české reprezentace uskutečnit už letos v létě, covid-19 a situace kolem jeho šíření prakticky po celé planetě ale tuto zásadní sportovní událost, podobně jako například i olympijské hry v Tokiu, posunuly o rok.
Euro 2020 by se pod tímto nezměněným názvem mělo hrát od 11. června do 11. července 2021 v několika evropských zemích. Českou reprezentaci čekají v základní skupině duely se Skotskem, Chorvatskem a Anglií. První dva v Glasgow, třetí v londýnském Wembley.
V roce 2020 tedy výběru trenéra Jaroslava Šilhavého očekávaná cesta na tento turnaj z programu odpadla, stejně jako vše, co bylo naplánováno na jaro, včetně turné směřovaného na Floridu.
Tým se tak sešel poprvé až v září. A ve třech turnusech zvládl celkem 8 utkání. Podstatné byly duely Ligy národů, ve které se týmu trenéra Jaroslava Šilhavého podařilo vyhrát skupinu, v níž účinkoval spolu s Izraelem, Skotskem a Slovenskem.
Češi díky tomu postupují ze druhého do nejvyššího patra této soutěže. Navíc získali nadějnou pozici pro případné dohrávání kvalifikace o postup na MS 2022 v Kataru.
Tato kvalifikace proběhne v příštím roce, Češi se ocitli ve skupině s Belgií, Walesem, Běloruskem a Estonskem. Vítězové všech skupin postupují na MS přímo, druzí jdou do takzvaného play-off, ve kterém budou doplněni dvěma vítězi skupin Ligy národů. V play-off se utká 12 týmů o 3 zbývající evropská místa na MS.
To je ale budoucnost. Když se ještě ohlédneme za reprezentačním rokem 2020, nelze nezmínit obrovské problémy, které kolem národního týmu vyvolaly pozitivní testy na nákazu covid-19.
Holoubek musel narychlo spíchnout náhradní tým
Nákaza trápila fotbalisty na celé planetě. Drama, které se ale kolem toho rozpoutalo v září u české reprezentace, bylo poměrně ojedinělé. Po prvních dnech srazu se pozitivní výsledek testu na covid-19 objevil u jednoho z masérů, tým proto preventivně opustili a do karantény se přesunuli Patrik Schick a Tomáš Souček, od týmu se odpojil i brankář Ondřej Kolář.
V zákulisí se rozpoutalo peklo, kluby byly nervózní z toho, že by se jim jejich hráči mohli v reprezentaci nakazit a scházet pak v klíčových kvalifikačních bojích o postup do skupinové fáze evropských pohárů.
Drama se vystupňovalo, když měl těsně před zápasem v Bratislavě pozitivní test i manažer reprezentačního týmu Libor Sionko. České mužstvo sice duel Ligy národů odehrálo a zvítězilo nad Slovenskem 3:1. Následovala ale zpráva, že se z rozhodnutí pražské hygieničky tým rozpouští.
S tím, že se asi následně plánované utkání se Skotskem někam odloží nebo si v něm Češi připíší kontumační porážku. Když předseda asociace Martin Malík zjistil, že by UEFA takový postup postihla tvrdou sankcí, začalo teprve to pravé pozdvižení. V řádu hodin se začal sestavovat úplně nový, náhradní reprezentační tým.
Museli v něm být úplně jiní hráči, jiní trenéři, jiní členové realizačního týmu. Mužstvo, jejž narychlo sehnal trenér David Holoubek, pak „normální“ reprezentaci Skotska v Olomouci statečně vzdorovalo, nakonec podlehlo 1:2.
Řada pozitivních covidových nálezů pak národnímu týmu komplikovala život i v průběhu říjnového turné, které vedlo z Kypru přes Izrael do Skotska.
Všechny tyto těžkosti prověřily vnitřní mentální odolnost týmu. A výsledné vítězství ve skupině Ligy národů je důkazem, že mužstvo drží při sobě, což je před odloženým Eurem dobrým signálem. I když na turnaj jako takový český celek rozhodně nepojede jako favorit.
Oslava postupu do Ligy A ❤️🇨🇿
— Česká fotbalová reprezentace (@ceskarepre_cz) November 18, 2020
Snad se v příštím roce uvidíme na stadionech zase i s vámi! 🏟 pic.twitter.com/I3eqYLGVCk
To se dá rozhodně říci také o českém výběru do 21 let, který vede Karel Krejčí. „Malé“ Euro této věkové kategorie by mělo mít v roce 2021 dvě fáze. V té základní se Češi už v březnu utkají s favorizovanými celky Itálie a Španělska, skupinu doplňují mladí Slovinci.
Už samotný postup na turnaj je každopádně úspěchem českého fotbalu i tohoto ročníku, který už v minulosti startoval na závěrečných turnajích evropských šampionátů v kategorii do 17 i 19 let.
Na druhé příčce ve své kvalifikační skupině o postup na ženské Euro 2022 jsou i české fotbalistky. Pokud v dohrávaném utkání na jaře nezvítězí Polky ve Španělsku, měla by výběr trenéra Karla Rady čekat baráž o postup na závěrečný šampionát. Případný úspěch v ní by pro český ženský fotbal znamenal historicky první postup na vrcholnou akci.
Z ligy nikdo nesestupoval, titul získala Slavia
Domácí ligovou soutěž v roce 2020 výrazně poznamenala protiepidemická opatření vlády. Na jaře i na podzim přišly týdny s úplným „vypnutím“ soutěže, do hledišť stadionů nesměli diváci buď vůbec, nebo ve velmi omezeném počtu.
Soutěž se dostala do termínové tísně, klubům samozřejmě schází peníze ze vstupného, potíže mají i kluboví sponzoři. V řadě klubů sáhli zejména v průběhu jara k úsporným opatřením, ta se dotkla i příjmu hráčů. Alespoň částečně klubům se zahlazováním škod pomohl vládní dotační program COVID Sport 2.
Navzdory všem trablům se jarní část sezony 2019/20 podařilo dohrát takřka celou. Kvůli karanténám se nakonec nedokončila jen ve skupině o záchranu, zrušena byla i plánovaná baráž.
Kluby si proto odhlasovaly, že ročník 2019/20 nepoznal sestupující. Naopak ze druhé ligy postoupily dva celky, a to Pardubice a Zbrojovka Brno.
Prvoligový ročník 2020/21 se tedy hraje netradičně s 18 účastníky, na konci soutěže by měly 3 celky sestupovat a ze druhé ligy by měl do nejvyšší soutěže proskočit jen její vítěz.
Po podzimní části vede průběžnou tabulku Slavia Praha, která se stala ligovým šampionem i v ročníku 2019/20. Pohárovou soutěž opanovala Sparta Praha, která tak získala trofej po 6 letech čekání. S finálovým utkáním Mol Cupu v Liberci byla spojena kontroverze ohledně výkonu sudího Pavla Královce. Ta pak našla své doplnění i v publikovaných odposleších z aféry Romana Berbra (více zde).
Na rozdíl od podzimu 2019, kdy startovala v Lize mistrů a utkala se s Barcelonou, Interem Milán či Dortmundem, se tentokrát fotbalové Slavii v kvalifikaci nepodařilo zlatou bránou této soutěže projít.
Penalta, na kterou Kolář nezapomene
V play-off byl úspěšnější nežli slávisté dánský FC Midtjylland. V průběhu utkání v Herningu zaskočil slávisty nový, zpřísněný výklad pravidel, kdy sudí při pokutovém kopu domácích velmi pečlivě dbali na to, aby gólman Ondřej Kolář zůstal alespoň jednou nohou na čáře, což se nestalo. Penalta, kterou lapil, se tedy opakovala, tentokrát už byl střelec domácího celku úspěšný - a to znamenalo definitivní zlom v tomto souboji.
Slavia nakonec startovala ve skupině Evropské ligy, v níž obsadila druhou příčku za Leverkusenem. Postupuje tedy do jarních bojů, kde ji v prvním vyřazovacím kole čeká Leicester City.
Ve skupinové fázi Evropské ligy startovaly i pražská Sparta a Slovan Liberec. Na postup nedosáhly.
Mladý sparťanský tým sbíral zkušenosti v těžké konkurenci Lille či AC Milán, oprávněně si mohl několikrát stěžovat i na nepřízeň rozhodčích. Cenné jsou pro Letenské bezpochyby dvě výhry nad Celtikem Glasgow.
Liberečtí se do skupiny propracovali z kvalifikace, jejich evropské působení významně ovlivňoval i covid-19, například v Německu v duelu s Hoffenheimem muselo v podstatě nastoupit „béčko“.
Liberec sice nepostoupil, ale získal příjemných 7 bodů do tabulky, což znamenalo přínos i pro český koeficient.
Na jaře ještě bude o jeho vylepšení usilovat pražská Slavia, je ale pravděpodobné, že na 15. příčku v žebříčku Česko tentokrát spíše nedosáhne. A v přespříští sezoně proto pošle do evropských bojů místo pěti zástupců jen čtyři. To je ale až záležitost sezony 2022/23.
Teď nás čeká rok 2021 s účastí českých výběrů na dospělém Euru i na turnaji nejlepších evropských celků do 21 let. V zákulisí se pak bude bojovat o to, aby se po pádu Romana Berbra český fotbal zbavil své prohnilosti, kterou tento vrcholný funkcionář po léta zosobňoval.