Článek
Stavba by měla pokračovat do poloviny února 2021, kdy se do července povrchové práce kvůli hnízdění sokolů musí přerušit. ČTK to řekl Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice, která podzemí Sněžky před lety zpřístupnila.
Stavební práce začaly v září 2019, na zimu 2019/2020 byly přerušeny. Hotovo má být do konce roku 2022, kolaudace je naplánovaná na rok následující, přičemž zkušební provoz by mohl začít v létě nebo na podzim roku 2023. Celkové náklady dosáhnou více než 19 milionu korun, z toho asi 85 procent pokryje evropská dotace.
„Obnovilo se přibližně 40 metrů zavalené štoly Prokop z výkopu a 25 metrů se vyzmáhalo podzemním způsobem. Opravuje se starý kolejový svršek důlního kolejiště,“ uvedl Tásler.
Podstatou projektu je uvolnění zavalené štoly Prokop z 50. let na dně Obřího dolu, rozšíření prohlídkové trasy a vytvoření expozice věnované geologickému profilu lokality Kovárna v nitru Sněžky a kulturním a historickým souvislostem.
Stavba je rozdělena do tří etap. V první budou stavbaři pracovat na zpřístupnění štoly, ve druhé vyklidí skalní úsek štoly a nakonec budou montovat konstrukce nerezových žebříků do tzv. Mezipatra. Výsledkem prací má být propojení Mezipatra, kde je dnes vstup, se štolou Prokop. Pro turisty bude podzemí průchodné odshora až na dno Obřího dolu, kam ústí v minulosti zavalená štola Prokop s pozůstatky důlní železnice. Návštěvníci vejdou současným vchodem, dole vyjdou a lesem po pěšině se dostanou zpět nahoru. V nově zpřístupněných prostorech turisté uvidí důlní techniku z 50. let minulého století, kterou tam horníci nechali, například část lokomotivního depa či důlní vozíky.
„Až do kolaudace nebude vstup pro veřejnost možný,“ uvedl Tásler.
Důl Kovárna byl před uzavřením v roce 2017 kvůli rekonstrukci významným turistickým cílem východních Krkonoš, a to i přesto, že návštěvnická sezona trvala od července do konce srpna. Důlní dílo se na zimu tradičně zazimovávalo. Zbytek roku bylo podzemí přístupné po domluvě. Kovárna nabízela dvě návštěvnické trasy, trasu A a od roku 2011 náročnější trasu B, kdy turisté mohli po žebřících do Mezipatra, které vzniklo při průzkumech v 50. letech a kde je menší část tehdejší důlní techniky.
V Obřím dole se především v 19. století těžily arzenové a měděné rudy. S historickou těžbou rud v Obřím dole souvisel rozvoj nedaleké Pece pod Sněžkou.
