Článek
Speciální prkna, kiteboardy, se pod jeho značkou Future Kiting prodávají i v Brazílii nebo Izraeli, v evropských zemích se objevují i pod jinými značkami.
S adrenalinovým sportem, spočívajícím v jízdě na vodě pomocí tažného draka podobného malému padáku, se Havlík, který do svých 20 let závodil na běžkách, seznámil náhodou o dovolené na Kanárských ostrovech. „A bylo vymalováno. Řekl jsem, že nic jiného dělat nechci,“ řekl ČTK. První vybavení si pořídil v roce 2000.
Jezdit na kiteboardu se nejdřív učil sám na vodě metodou pokus - omyl, což prý někdy dost bolelo. S hrstkou stejných nadšenců, které tehdy v Česku našel, začali jezdit s drakem i na sněhu. Havlík pak začal učit další zájemce, ale termíny kurzů se těžko ladily se správným počasím. „Bylo to tak časově náročné, že jsem se rozhodl pustit do výroby prken,“ řekl.
Po začátcích v pronajaté garáži ve Škrdlovicích následovalo stěhování výroby do většího pronájmu ve Žďáru nad Sázavou a naposled do Nového Města na Moravě, kde se Havlík domluvil na spolupráci s novým majitelem firmy Sporten, nynější Kästle CZ. „Přišli za mnou, že by je zajímal letní sortiment, o který by se doplnila výroba lyží,“ řekl. Sporten převzala v roce 2017 společnost ConsilTech Tomáše Němce, následně se skupina rozrostla o renomovaného rakouského výrobce lyží Kästle.
Roční produkce kiteboardů je zatím do 1000 kusů, postupně má stoupat. „Chtěli bychom se dostat na 20.000 kusů ročně. Připravujeme se na to, že budeme oslovovat velké značky,“ řekl Havlík. Poznamenal, že výrobní technologie u kiteboardů je podobná jako u lyží. Velikostí tato prkna připomínají snowboard, ale při jejich konstrukci se musí počítat s tím, že voda, na rozdíl od sněhu, netvoří pevný podklad.
Na kiteboardu se podle Havlíka nejlépe jezdí na moři, třeba v Řecku, kde vane stálý termický vítr. Nové typy prken testují i jeho kamarádi, kteří cestují různě po světě. Někteří jezdci se při kitesurfingu dostávají až 30 metrů nad hladinu. „Já to do těch extrémů neženu, kolem deseti metrů, víc neskáču,“ řekl. Sport se rozšiřuje také na vodních nádržích, v Česku například na Nových Mlýnech, Lipně nebo Rozkoši. Na Velkém Dářku u Žďáru nad Sázavou se podle Havlíka někdy sejde i 40 draků.
Vývojem prken pro snowkiting, tedy jízdu na sněhu s tažným drakem podobným malému padáku, pro niž by zasněžená kopcovitá Vysočina byla ideální, se teď Havlík nezabývá. „Protože ty zimy nejsou žádná sláva. Voda je deset měsíců v roce,“ uzavřel.
