Článek
Soudci Ústavního soudu se v úterý zastali muže, který v době nouzového stavu z obchodu ukradl věci za více než dva tisíce korun. Vyhověli ústavní stížnosti a zrušili usnesení Nejvyššího soudu, který se tak případem musí zabývat znovu. Bylo totiž porušeno stěžovatelovo právo na soudní ochranu.
„Hlavní poselství zní, že ustanovení trestního zákona, které stanovuje pro případy krádeží v době nouzového stavu trestní sazbu odnětí svobody dva až osm let, nelze používat paušálně. Nelze jej aplikovat na každou krádež v nouzovém stavu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Pachatel má šanci, že se po znovuotevření případu dočká menšího trestu, ale není to předem dané.
Záležitost pochází z doby, kdy justice posuzovala krádeže při nouzovém stavu přísnějšími trestními sazbami. Takovou praxi však právě Nejvyšší soud letos v březnu označil za nesprávnou.
Recidivista byl v minulosti asi dvacetkrát trestaný. Loni v květnu, kdy v Česku kvůli covidu platil nouzový stav, kradl v supermarketu na Plzeňsku. Ze stojanu vzal náhradní břity do holicího strojku v hodnotě 2 198 korun. Kvůli opakovaným krádežím jej plzeňský okresní soud poslal do vězení na 28 měsíců. V srpnu pak odvolání zamítl Krajský soud v Plzni. Dovolání nevyhověl ani Nejvyšší soud.
Jeho velký senát však letos v březnu zdůraznil, že na podobné případy nelze vždy pohlížet přísnějším měřítkem plynoucím z nouzového stavu. V tomto duchu v úterý odůvodnili svůj nález také ústavní soudci. Zdůraznili, že nelze všechny krádeže v nouzovém stavu posuzovat přísněji. „Jinak by i bagatelní krádeže, které by často vůbec nebyly trestným činem, spadaly pod trestní sazbu s dolní hranicí dvou let odnětí svobody. Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území České republiky více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny,“ píše se v odůvodnění.
V posuzování podobných případů soudy loni ještě neměly jasno. Obrat znamenalo až březnové usnesení velkého senátu Nejvyšší soudu, který tehdy učinil podobné závěry jako dnes Ústavní soud. Od té doby se odsouzených v podobných případech opakovaně zastává. „Nejvyšší soud už v tomto právním posouzení vykonal dobré dílo,“ dodala Tomková.
Na konci července Nejvyšší soud například zrušil dvouletý trest pro Lubomíra Sogela za krádež vibrátoru. Na případ upozornil Ekonomický deník. Muž nakonec nemusel ani do vazby. Případ tak musí znovu posuzovat odvolací Krajský soud v Ostravě. Sogela propustili z vězení. Vibrátor za 499 korun vzal loni v dubnu v drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Nejvyšší soud také zrušil trest pro zloděje pěti housek. Pachatel Lukáš Kalina původně za krádež v době nouzového stavu dostal půldruhého roku vězení. V té době byl jako recidivista v podmínce. Stížnost ohledně tak tvrdého trestu podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Soudci Nejvyššího soudu došli k závěru, že se na všechna překročení zákona v době nouzového stavu nelze dívat přísněji. Pokud přestupky nebo trestná činnost přímo nesouvisí s epidemickou situací, lze ukládat i klasické tresty.
