Článek
Od začátku srpna by lidé neměli nosit lyžařské ani jiné kukly, celoobličejové helmy, nikáby a burky – a to v prostorách jako jsou školy, nemocnice a zdravotnická zařízení i státní budovy. Zákaz se týká i dopravních prostředků, ne však nástupišť.
Legislativní novinku, které se přezdívá stručně „zákaz burek“, přijala nizozemská vláda před třemi lety – a to na návrh antiislámské Strany pro svobodu. Jejím předsedou je Geert Wilders, krajně pravicový politik známý pro svou protiimigrační rétoriku. Zákon měl platit už od začátku července, úřady ale datum implementace o měsíc posunuly kvůli žádostem, které přišly ze vzdělávacích zařízení ze všech koutů Nizozemska. Ta soudila, že by bylo příliš složité začít podobný zákaz uplatňovat na konci školního roku.
Lidem, kteří budou pokrývky hlavy a obličeje na těchto místech nosit, hrozí pokuta v přepočtu od necelých čtyř tisíc do necelých 11 tisíc korun. Zákaz se ale netýká veřejných prostranství – na ulici tedy mohou lidé chodit zahalení.
Zákon ignorují státní instituce
Zákon sabotuje policie – ta uvedla, že pro ni není tento zákaz prioritou. A vyjádřila nesouhlas i s tím, že by měl být upřen vstup na policejní stanice zahaleným ženám, které chtějí nahlásit nějaký zločin. A reakcí bezpečnostních složek se řídí i dopravní společnosti. Po svých zaměstnancích nebudou chtít, aby se situaci snažili ohlídat – v případě absence strážníků – sami.
„Policisté nám řekli, že to pro ně není priorita, tím pádem nebudou schopni reagovat v rámci obvyklých 30 minut. Jestli vůbec,” uvedl mluvčí nizozemského systému hromadné dopravy RET Pedro Peters s tím, že je zákon v praxi neproveditelný. „Pokud se nějaká osoba mající burku nebo nikáb pokusí použít dopravní službu, naši zaměstnanci nebudou mít oporu v policii, která by rozhodla, co dělat dál. Uplatňování zákona a vypisování pokut není práce zaměstnanců dopravních služeb,” dodal Peters.
Zákon ale nesabotují jen státní instituce – plánuje to třeba i starostka Amsterdamu Femke Halsema s tím, že úřady nizozemského hlavního města budou právní novinku ignorovat. Rotterdamská politická strana Nida, která se zformovala z islámského hnutí, nabídla, že případné finanční postihy za pokutované uhradí. A založila otevřený účet pro tyto účely.
Z těžkopádného uplatňování kontroverzního zákona v Nizozemsku si dělají lidé na sociálních sítích legraci. „Je jen málo věcí, které by byly méně nizozemské než zákon, který rozhoduje o oblečení, jaké si můžete obléci – a jen málo těch, které by byly víc nizozemské než přijetí takového zákona a následné rozhodnutí ho nevymáhat,” napsal na Twitter britský spisovatel Ben Coates.
Bude-li vás zahalení obtěžovat, osobu sami zadržte, radí deník
Rozruch způsobil i článek zveřejněný v rotterdamském konzervativním deníku Algemeen Dagblad. Ten říká, že, pokud by někoho zahalující pokrývka hlavy jiné osoby někoho obtěžovala, může dotyčnou podle příslušné části nizozemského trestního řádu sám zadržet a předat ji bezpečnostním složkám. Tento postup potvrdila na svém Twitteru i nizozemská státní policie.
Není zcela jasné, kolik žen v Nizozemsku burku a nikáb nosí. Podle studie profesorky Annelies Moorsové z amsterdamské univerzity nosí zcela zahalující burky nebo nikáby pravidelně jen okolo 100 žen – na víc než 400 žen pak po takové pokrývce sáhne občasně.
Nizozemsko se tímto zákonem stalo šestou zemí Evropské unie, která zakazuje zahalování obličeje na veřejnosti. Trend nastolil v roce 2011 bývalý francouzský prezident Nicolas Sazkózy, který podobné pokrývky označil za zneuctění žen a řekl, že ve Francii nejsou vítány. Mezi další země, které zahalování na veřejnosti zakazují, patří Belgie, Dánsko, Lotyšsko a Rakousko. Jiné evropské státy uplatňují zákaz v konkrétních oblastech.
