Článek
Na služby nemocničních kaplanů nedají pacienti a jejich rodiny dopustit. Pomáhají jim v těžkých chvílích, nejčastěji před smrtí. A přesto bylo fungování kaplanů v nemocnicích až dosud po právní stránce upraveno úplně minimálně. V zákoně jsou definováni jako nezdravotnická profese. Přesnější podmínky pro jejich práci ale chyběly.
„Poprvé se nastavují skutečně jasná pravidla pro poskytování této duchovní služby, která tady nějakým způsobem funguje, ale doposud to nebylo nikde ukotveno. A my potřebujeme pravidla. Potřebujeme vědět, jaké práva a povinnosti mají kaplani a co musí splňovat,“ uvedl pro Seznam.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ministerstvo zdravotnictví a kardinál Dominik Duka společně s Ekumenickou radou církví proto podepsali v Thomayerově nemocnici smlouvu, kterou sami označili za historicky významný krok. Následovali tak armádu i vězeňskou službu, která takový typ smlouvy uzavřela už v minulosti.
Jedna ze změn například spočívá v tom, že dokument, na kterém ministerstvo a církev pracovaly už od roku 2007, jasně říká, kdo se může stát nemocničním kaplanem. Podmínkou je například absolvování speciálního kurzu.
„Nemocniční kaplan musí splnit to, že absolvuje kurz nemocničního kaplana, který má jasně nastavena pravidla a je stanoven počet hodin různých předmětů. Kdo chce poskytovat tuto péči v nemocnicích, tak tím kurzem musí projít,“ uvedl dále šéf zdravotního resortu.
Další podmínkou je například dodržování etického kodexu, který platí v daném zdravotnickém zařízení, případně také nutná praxe v pastoraci, tedy duchovní službě.
Církev si uvědomuje, že ačkoli je drtivá většina pacientů nevěřících, duchovní služby hrají při nemoci pro pacienty i jejich rodiny důležitou roli.
„Větší část pacientů, které navštěvuji, o Bohu primárně nemluví, byť jsou třeba v mládí pokřtění,“ řekl Seznamu nemocniční kaplan Řehoř J. Žáček. Jednomu pacientovi věnuje různé množství času. Někomu stačí třeba i dvě minuty, kdy prohodí pár slov s tím, že pacient nemá chuť si povídat déle, jindy popovídání trvá i půl či tři čtvrtě hodiny.
Pacientům duchovní služba pomáhá nejen v nemocnicích. Podobné služby pacientům nabízí i domácí hospicy organizace Cesta domů.
„Máme v péči zhruba 350 pacientů ročně a já odhaduji, že mezi čtvrtinou až třetinou z nich funguje nějaká podpora kaplana,“ vysvětlil Pavel Duba, vedoucí Podpůrného týmu a psychosociální pracovník organizace Cesta domů s tím, že většina z nich ani nejsou příznivci konkrétní církve. Role duchovních v paliativních týmech se ukázala jako nezastupitelná už na začátku 90. let.
