Článek
„Na všech vhodných střechách se bude vyrábět solární energie,“ k dispozici pochopitelně bude napojení na veřejnou síť a skladovací kapacity. Touto klíčovou větou z programu nastupující vlády ilustrují němečtí politici, jak bude vypadat „nový start“ jejich ekonomiky.
Tuzemské voliče může zajímat, kam tím Němci míří. Také v Česku vzniká vláda, která má podle koaliční smlouvy podporovat využití „fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích“.
V Německu musí nová vláda počítat s tím, že co nevidět bude čelit „povstání poslední generace“.
Od ledna totiž začnou protesty a demonstrace, které „zastaví celou zemi“. Minulý pátek varoval těmito slovy klimatický aktivista Henning Jeschke (21 let) současného ministra financí Olafa Scholze (63) ze sociálnědemokratické strany (SPD). Ministr v přímém rozhovoru výhružky odmítl: „Já mám přece plán.“
Myslel tím, že zná recept, jak zastavit klimatickou změnu, a tím odvrátit přírodní katastrofy, kterých se lidé jako Jeschke obávají. To už něco znamená, protože koncem září vyhrál Scholz v Německu volby a právě teď skládá vládu.
Poprvé v poválečné historii ji vytvoří tři strany, vedle SPD ještě Zelení a liberální FDP. Sporné detaily programu jsou dosud v jednání, přesto přesní Němci už vědí, že Scholz bude kancléřem jmenován mezi šestým a desátým prosincem.
Na věrohodnosti dodává Scholzovým slibům fakt, že koaliční vyjednavači už v polovině října dohodli programové priority (tzv. Sondierungspapier) a že v nich nechybí závazek, podle kterého se „Německo bude držet linie 1,5 stupně Celsia“.
Jak známo, Mezivládní panel pro klimatickou změnu vydal před třemi lety zprávu, podle níž se průměrná teplota na Zemi zvýší vinou skleníkového efektu do roku 2100 o 1,5 procenta, počítáno od počátku industrializace v roce 1850. To je ovšem optimistická prognóza, která se naplní pouze v případě, že všechny státy světa dodrží tzv. Pařížskou dohodu, tedy výrazně sníží emise oxidu uhličitého ještě před rokem 2030 a od roku 2050 budou provozovat tzv. CO2-neutrální hospodářství.
Nastupující německá koalice to do značné míry myslí upřímně, jak svědčí fakt, že do ní patří i strana Zelených. Klimatičtí aktivisté však musí být ve střehu, protože třetím partnerem je liberální FDP, která sice je ekonomicky kompetentní a hájí svobody občanů, k ekologické transformaci národního hospodářství se ale dosud stavěla s rezervou.
Proto nepřekvapí, když spolupředseda Zelených Robert Habeck (52) nedávno v rozhovoru pro televizi RBB varoval, že koaliční jednání ještě mohou zkrachovat, pokud se obecný slib o linii 1,5 stupně v programu nepřepíše do konkrétních opatření. „Na papíře se klima nezachrání,“ uvedl.
Habeck se svými Zelenými napínají síly, aby realizovali co nejvíc ze své ideologie, Scholz řídí státní finance a zároveň taktizuje na cestě k vrcholu kariéry. Proto zůstalo paradoxně na šéfovi liberálů Christianu Lindnerovi (42), aby vysvětlil, co myslí vyjednavači tří stran tím, když Německu slibují „nový start“. Jako jediný nesází na úspěch vyjednávání celou kariéru a má čas na obsáhlé rozhovory v novinách.
Například deníku Welt vysvětlil, že klimatickou změnu je třeba opravdu zastavit, jak žádají aktivisté, jeho strana však vstupuje do vlády, aby přitom dohlédla, že se spolu s tím nezlikviduje budoucí blahobyt. „Naší úlohou je oddělit růst a vytváření hodnot od spotřeby přírodních zdrojů a zatížení klimatu,“ uvedl.
Právě liberálové jsou zárukou, že vláda Německo nezadluží a ekologickými daněmi nezdraží energii obyčejným lidem.
Fotogalerie: Města duchů v Německu. Takto vypadá život ve stínu těžebních strojů
Transformace energetiky a spolu s ní celá zelená ekonomika se naopak mohou stát „garantem budoucí prosperity“, jak slibují třeba investice do elektromobilů, anebo citovaný příklad solárních elektráren na střechách. Fotovoltaické panely nahradí výrobu elektřiny z fosilních paliv, jejich instalace zároveň zajistí nové pole k expanzi řemeslníků a jejich menších firem.
Programové rozhovory Scholze, Habecka a Lindnera finišují.
Více než o výhružky klimatických radikálů při nich jde podle komentátorů německých novin o to, jestli se pro „program sociálně-ekologického tržního hospodářství“ najde dost peněz a přitom se neporušilo pravidlo dluhové brzdy.
Řešení je k dispozici, oznámil minulý čtvrtek budoucí kancléř Scholz, když v roli ministra financí oznámil, že se v příštích letech bude vybírat více daní. Napřesrok bude ve spolkovém rozpočtu o 12 miliard eur víc, než se čekalo, v zemských a komunálních rozpočtech dalších 30 miliard.
Spolkové ministerstvo financí změnilo k lepšímu svůj jarní odhad, při kterém nepočítalo, jak rychle se ekonomika zotaví po předchozí vlně koronaviru. Díky tomu se podle Scholze vylepšily i očekávané příjmy rozpočtu ze všech daňových titulů.
Podobnou zkušenost má také Česká republika. Podle odhadů bankovních analytiků budou daňové příjmy v příštím roce nejméně o 100 miliard korun vyšší, než v posledním návrhu rozpočtu na rok 2022 naplánovala ministryně financí Alena Schillerová.
