V Německu sílí rasismus, CDU slibuje anonymní žádosti o práci a bydlení

Násilná smrt George Floyda vyvolala ve Spojených státech vlnu protestů, které se přelily mimo jiné také do Německa. I přes pandemii koronaviru o víkendu v Berlíně, Mnichově či Kolíně protestovaly proti rasismu desítky tisíc lidí. Tématem se v Německu stala i diskriminace cizinců v zemi.

Že je rasismus v Německu problém, ukazuje i aktuální statistika vládního Spolkového antidiskriminačního střediska za rok 2019. Agentura fungující od roku 2006 zaznamenala loni růst stížností na rasismus o deset procent na 1176, což je celá jedna třetina ze všech podnětů, kterými se středisko zabývalo. V porovnání s čísly za rok 2015 se počet stížností zdvojnásobil.

„Němci mají přetrvávající problém s diskriminací kvůli rase a nedostačující pomocí obětem s vymáháním práva,“ cituje Deutsche Welle úřadujícího šéfa ADS Bernharda Frankeho. V úvodu zprávy napsal, že v roce 2019 zanechala nenávist bolestivé a hluboké stopy.

Franke v tom kontextu uvedl vraždu politika Waltera Lübckeho nebo teroristický útok na synagogu v Halle. Takové situace sice otřesou společností, podle ADS ale nejsou obavy migrantů nebo jejich potomků v Německu brány vážně. Rasismus a diskriminace se kromě jiného výrazně projevují na trhu práce nebo při shánění bydlení.

Spolková vláda bude podle DW téma řešit. Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová k tomu řekla, že v budoucnu má být možná anonymní žádost o ubytování či práci. Kromě rasismu řešila agentura ADS nejčastěji diskriminaci kvůli pohlaví, hendikepu, věku, víře a sexuální orientaci. Projevilo se to nejvíc při hledání bydlení, nakupování, v gastronomii nebo pojišťovnictví a bankovnictví.

Téma Floydovy smrti se probírá i v Maďarsku. Liberální server Index se ptá, zda mohou maďarští policisté při zásahu někomu klečet na krku. Krátká odpověď je: ano. Záleží ale na okolnostech, podle zákona totiž musí policisté použít při zákrocích přiměřenou sílu. Pokud jde přímo o klečení na krku, musí jít o nezbytný krok ke zneškodnění dotyčné osoby.

Slovensko otevírá hranice s dalšími státy a pokračuje v uvolňování protiepidemických opatření. Poslední červnový týden se také obnoví výuka pro žáky základních a studenty středních škol. Rozhodlo o tom poradní konzilium premiéra a šéfa hnutí OLaNO Igora Matoviče. „Můžeme se ale dostat do problémů, pokud odpovědnost neuneseme,“ komentoval krok premiér.

Týden ve školách se využije k odevzdávání učebnic. Doteď chodili do škol jen žáci prvního stupně a mateřských škol. Rozvolňují se i hygienické podmínky ve třídách, v restauracích a obchodech. Otevřít mohou dětské koutky i noční kluby.

Příští pondělí se také obnoví letecké spojení mezi Košicemi a Prahou, které zajišťuje ČSA. O týden později začnou z Košic létat do Vídně Austrian Airlines.

Pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) uspěla se stížností u spolkového ústavního soudu. Podle úterního rozhodnutí soudu spolkový ministr vnitra Horst Seehofer porušil práva strany, když předloni na podzim na webu svého úřadu publikoval rozhovor kritický k AfD.

Zveřejněním rozhovoru na ministerském webu porušil Seehofer princip státní neutrality - šéf resortu tímto krokem totiž využil k politickému boji prostředky, které měl k dispozici jen díky své funkci. AfD rozsudek vítá.

Potřeboval jich 100 000, nakonec během pěti dnů nasbíral více než šestnáctinásobek. Varšavský primátor Rafał Trzaskowski v úterý odevzdal archy s podpisy pro jeho prezidentskou kandidaturu. Podle údajů volebního štábu jich je přes 1,6 milionu. Registraci musí ještě potvrdit státní volební komise.

Trzaskowski naskočil do volebního procesu paradoxně až po termínu voleb. Ty se měly konat 10. května, stát je ale nebyl schopný zorganizovat ani legálně přesunout. Trzaskowski pak vystřídal kandidátku Občanské platformy Małgorzatu Kidawovou-Błońskou, jejíž podpora se v průzkumech drasticky propadla.

Varšavský primátor teď podle vícero průzkumů platí za nejvážnějšího konkurenta úřadujícího prezidenta Andrzeje Dudy. Oba politici by postoupili do druhého kola, tam má zatím vyšší šance na výhru Duda. První kolo voleb se má v Polsku konat 28. června, případné druhé 12. července

Trzaskowski v pondělí představil své volební heslo „Silný prezident, společné Polsko“. Politici konkurenční strany Právo a spravedlnost, s jejíž podporou kandiduje Duda, vytýkají Trzaskowskému, že okopíroval heslo Lecha Kaczyńského z kampaně v roce 2005: „Silný prezident, spravedlivé Polsko“.

Deník Polska Times upozorňuje, že hygienická a protiepidemická pravidla jako by v kampani neplatila. Kandidáti objíždějí zemi a zapomínají na roušky i rukavice, jejich podporovatelů se navíc na mítincích sdružuje daleko víc, než je povolený limit, navíc nedodržují vzdálenosti.

Sám polský ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski v úterý na rádiu RMF FM prohlásil, že „Poláci už úplně zapomněli, že tu máme epidemii“. Komentoval tak nárůst odhalených případů koronaviru, který byl v pondělí rekordní.

Nakažených dál přibývá zejména mezi horníky ve slezských uhelných dolech. Ve 12 z nich se v úterý dokonce pozastavila těžba. Podle mluvčího resortu zdravotnictví znovu skokově přibude v pátek, důvodem je masové testování.

O situaci ve Slezsku jsme podrobně mluvili s polskou novinářkou Karolinou Bacou-Pogorzelskou, která se specializuje na těžební průmysl a energetiku.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se opětovně stal předsedou dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť. Ve funkci působí od roku 2017. Spolkovým kancléřem byl v letech 1998-2005. Loni si Schröder v Rosněfti přišel na 600 tisíc dolarů. Důležitou roli plní bývalý sociálnědemokratický politik i v projektu Nord Stream 2.