Článek
Německý Federální úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) do konce září obdržel 100 278 původních žádostí o azyl. Jde o údaj, který je o 35,2 % vyšší, než jaký země za stejné období zaregistrovala loni. Minulý rok však výrazně poznamenala koronavirová pandemie a s ní spojené uzavření hranic i pozastavení cestování. Jak upozorňuje německý Der Spiegel, počty se jinak od roku 2016 do roku 2020 snižovaly.
Nárůst úřad zaznamenal i v případě navazujících žádostí, a to o celkem 162 %. Celkový počet přijatých žádostí za období od ledna do září se tak i s těmito vyšplhal na 131 732. Většina žadatelů přišla ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Obzvláště počet afghánských žadatelů stoupl velmi prudce, což lze připsat obratu v zemi, když se v srpnu dostalo k moci hnutí Tálibán.
Podle Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) se však nárůst netýká pouze Německa, nýbrž celé Evropské unie. Ředitelka úřadu Nina Gregoriová se již nechala slyšet, že v srpnu tohoto roku bylo podáno asi o 40 % více žádostí než ve stejném měsíci předchozího roku. Momentálně by v EU měl žádat o azyl téměř stejný počet lidí jako před pandemií.
Zvláště aktuální je téma migrace momentálně v Polsku, kde poslanci dolní komory parlamentu dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo do Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zároveň také schválili novelu zákona, která umožní například ignorování žádostí o azyl.
Již dříve Polsko kvůli uvedenému migračnímu tlaku začalo na hranici s Běloruskem stavět drátěný plot a zátarasy z ostnatého drátu. Spolu s Litvou a Lotyšskem pak Polsko obviňuje režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že na území států posílá migranty záměrně.
