V neděli lidé cestovali dokonce víc, než je v ten den na podzim obvyklé

Během pondělní tiskové konference to byl jeden z prvních zmíněných důvodů, proč se musí zavádět další opatření, konkrétně třeba zavřené obchody v neděli a zákaz vycházení v noci: Češi nezůstávají doma a jsou stále moc v pohybu.

„Když mapujeme celkové výsledky mobility, tak vidíme, že mobilita ani zdaleka neklesla tak, jak se očekávalo,“ řekl hned v úvodu večerní tiskové konference ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), a dokládal tak, že ochota podrobovat se opatřením je aktuálně v Česku „poměrně nízká“.

Data o mobilitě zmínil ministr zdravotnictví už minulou středu, kdy mluvil i konkrétněji o tom, že se jedná o data od telekomunikačních operátorů.

„Pokud se prostřednictvím operátorů podíváme na to, jaká je situace, tak zjistíme, že mobilita klesla ve srovnání s březnem, a tedy tou jarní vlnou, ne až tak významně,“ konstatoval Roman Prymula.

Na opakovaný dotaz Seznam Zpráv, odkud ministr data čerpá, zatím Ministerstvo zdravotnictví nezareagovalo.

Z informací od operátorů vyplývá, že stát má k dispozici anonymizovaná data pouze od operátora T-Mobile.

„Na základě dohody s Ministerstvem zdravotnictví jsme státu poskytli zcela agregovaná a anonymizovaná data o mobilitě obyvatel,“ potvrdil Seznam Zprávám už minulý týden Jiří Janeček, mluvčí společnosti T-Mobile.

Podle Janečka jde o stejná data, která operátor dává k dispozici i Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava do projektu Atlas mobility.

Z těchto veřejně dostupných dat o mobilitě v Česku lze vysledovat několik trendů:

O víkendu lidé méně cestují a více zůstávají doma.

Od září roste počet lidí, kteří zůstávají doma, jen velmi pozvolna. Z dat není patrné, že by skokově reagovali na vyhlašovaná opatření.

Lidé ve velkých městech jsou více v pohybu, než je průměr České republiky nebo krajů.

Data také potvrzují slova Romana Prymuly, že lidé méně cestovali během jara – konkrétně po vyhlášení nouzového stavu. Přes pracovní týden se v říjnu pohybuje podíl lidí, kteří takzvaně „nevyjíždí“, kolem 20 procent, po vyhlášení nouzového stavu v březnu to bylo přes 30 procent.

„Ta mobilita je podstatně vyšší. Dokonce v neděli byla mobilita taková, že byla vyšší než v obvyklý den na podzim v neděli,“ říká Miroslav Vozňák, který stojí za portálem Atlas mobility na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Vysvětluje si to hezkým počasím.

„Ale dopad opatření je obecně na mobilitu mnohem nižší než v první vlně. Řekl bych, že je to zhruba poloviční oproti jaru. Na jaře byl nárůst nevyjíždějících dvakrát takový jako v podzimní vlně,“ dodává Miroslav Vozňák.

Atlas mobility podle profesora z ostravské univerzity měří to, jestli mobilní přístroj operátora změnil alespoň na půl hodiny během jednoho dne vysílač, od kterého přijímá signál.

„Například si můžete jít se psem nebo si zajít koupit rohlíky a váš pohyb vůbec není zachycený, ale na druhé straně zajedete do nákupního centra a setrváte tam hodinu a už je to registrováno jako vyjížďka,“ vysvětluje profesor z ostravské univerzity.

K dispozici mají anonymizovaná data ze zhruba pěti milionů SIM karet.

Přesto například Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí, která zastřešuje telekomunikační operátory, data vnímá z rezervou. „Tím, že tam nejsou data všech, tak nejsou validní,“ reagoval pro Seznam Zprávy.

Svá data o aktivitě Čechů zveřejnil i vyhledávač Google. Podle jeho monitorování aktivit se v republice propadla významně například návštěvnost restaurací, obchodních center, muzeí nebo kin. Naopak mírně vzrostlo využívání lékáren, pekáren a trhů. Propadá se i mobilita na pracovištích a mírně roste aktivita v domácnostech.