Článek
Od středy bude přístupná v Historické budově Národního muzea, je první výstavou, kterou muzeum připravilo po ukončení nouzového stavu.
Muzeum připravuje také egyptologickou výstavu Sluneční králové s mnoha zahraničními zápůjčkami. Měla začít už 30. června, zpozdila ji však koronavirová krize nejen v Česku, ale i v Egyptě, odkud má přijet do muzea množství zápůjček archeologických nálezů.
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš řekl, že výstava s pojistnou hodnotou miliarda korun by měla začít 30. srpna, záleží na tom, jak bude možné exponáty z Egypta dopravit. Výstava má připomenout loňských sto let české egyptologie. Měla by představit i 80 předmětů nalezených českou expedicí v archeologické lokalitě Abúsír. Česká vláda na výstavu slíbila poskytnout 50 milionů korun, více než polovina by se měla podle dřívějších předpokladů vrátit na tržbách.
Návštěvníci výstavy Symboly se dozvědí, že tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku. Dnes používané státní symboly pak vycházejí z tradic Československé republiky založené v roce 1918. Stávající symboly přesně vyjmenovává Ústava České republiky a jsou jimi státní hymna, státní vlajka, velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky a státní pečeť.
Národní muzeum uspořádalo tuto výstavu mimo jiné jako připomínku toho, jak významnou roli měly státní symboly v českých dějinách, a to jak v dobách klidných a slavnostních, tak i v dobách nelehkých. Má být i poctou a připomínkou všech statečných lidí, kteří pod státními symboly pro vlast a její obyvatele vykonali obětavé a hrdinské činy. Návštěvníci se dozvědí nejen o jejich vzniku a historii, ale také třeba to, za jakých okolností a jakým způsobem je správně používat.
Na výstavě Symboly je stovka exponátů, některé z nich ukazují, jak státní symbolika proniká do každodenního života. Část z nich patří mezi sbírkové předměty jako například nejvyšší vyznamenání ČR - Řád bílého lva - nebo závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, který se používal při návštěvách císaře Františka Josefa I., Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Nechybí ani autograf písně Kde domov můj z roku 1834 nebo gobelín se státním znakem, který byl užíván v době první republiky jako výzdoba stěn Senátu v Praze na Malé Straně.
