Článek
„V noci v oblasti konfliktu zůstalo relativně stabilní napětí. V různých částech (fronty) pokračovaly přestřelky z ručních zbraní a děl,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová podle agentury TASS. Nepřítel ve snaze zlepšit své postavení se snažil o přeskupení sil, které obránci odhalovali a zneškodňovali, dodala.
Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, podle agentury Interfax hlásí 104 zabitých vojáků. V zatemnělé metropoli Stěpanakertu, vzdálené asi 20 kilometrů od fronty, byly v noci na dnešek podle zpravodaje AFP slyšet dvě exploze.
Místní armáda oznámila, že sestřelila ázerbájdžánský vojenský vrtulník, který se zřítil na území sousedního Íránu. Ázerbájdžán to popřel jako lež, všechny helikoptéry jsou „v naprostém pořádku a v plné bojové pohotovosti“, uvedl mluvčí ministerstva obrany.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle listu Kommersant tvrdí, že „nepřítel utrpěl značné ztráty“ a musel se stáhnout z dřívějších pozic po celé frontě. Baku také tvrdí, že během uplynulé noci jeho jednotky zasadily „drtivé dělostřelecké údery pozicím ozbrojených sil Arménie“. Ázerbájdžánská generální prokuratura podle agentury Reuters uvedla, že při arménském ostřelování města Terter byl ráno zabit civilista a těžce poškozeno nádraží.
Naopak při ázerbájdžánském ostřelování města Martuni v oblasti Náhorního Karabachu byli vážně zraněni dva francouzští novináři pracující pro deník Le Monde, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z arménské vlády. Zranění utrpěli podle ní také dva arménští novináři. Kvůli konfliktu se v Arménii již akreditovalo okolo dvou stovek zahraničních novinářů a značná část již dorazila na místo, uvedla agentura Interfax.
Arménský premiér Nikol Pašinjan večer uvedl, že armáda sestřelila v provinciích východně od Jerevanu čtyři ázerbájdžánské bezpilotní letouny.
Prezidenti Francie a Ruska ve středu opět vyzvali znepřátelené strany k ukončení bojů a obnovení diplomatických jednání. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ale podle Kommersantu prohlásil, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnou z regionu. Ve výzvách k jednání nevidí žádný smysl, protože dosavadní rozhovory byly bezvýsledné. Prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan vyzval k přípravě na dlouhou válku. Arménie obviňuje Turecko ze zapojení do konfliktu na ázerbájdžánské straně, Ankara to popírá.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za „nepřijatelné“, aby se USA, Rusko a Francie podílely na jednání o příměří, a to vzhledem k tomu, že podle něj „téměř 30 let tento problém zanedbávaly“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale později uvedl, že se v telefonátu s tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem dohodl na úzké spolupráci obou zemí při řešení krize.
Boje propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan mobilizují zálohy a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara i Baku.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
