Článek
Tisíce Bělorusů v neděli znovu vyšly do ulic, aby požadovaly odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, který vládne bývalé sovětské republice již více než čtvrt století. Opozice ve snaze ztížit policii zásahy pořádá decentralizované protesty v jednotlivých čtvrtích hlavního města namísto jednoho velkého pochodu.
Policie v Minsku nicméně podle nezávislého serveru Tut.by potvrdila zatčení přibližně 250 demonstrantů. V celé zemi se počet zadržených vyšplhal přes tři stovky, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, která vede neustále aktualizované seznamy zatčených. Policisté podle médií použili proti demonstrantům také slzný plyn i ochromující granáty.
Today, despite arrests and violence, tens of thousands protest across Belarus. People self-organize in communities, coordinate with others. Tactics of decentralized protest will apparently be used for the wintertime, and there is no chance the protests will fade out anytime soon. pic.twitter.com/Hapshd2VTi
— Franak Viačorka (@franakviacorka) November 29, 2020
V Minsku se podle místních médií konalo asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží. „Naším cílem jsou nové svobodné volby, odstoupení Lukašenka a osvobození politických vězňů,“ řekl agentuře AFP dvacetiletý Dmitrij Golubjov, který na demonstraci na severu metropole přišel s bílo-červeno-bílou vlajkou opozice.
„Nejsme špatní lidé či cizí agenti, jak tvrdí Lukašenko a (ruský ministr zahraničí Sergej) Lavrov, ale běloruští občané, kteří chtějí mír, klid a respektování lidských práv,“ dodal mladý student.
Policie v běloruské metropoli byla nedělními protesty opět uvedena do pohotovosti. Podle médií v ulicích Minsku byly připraveny zásahové oddíly, vyjela speciální technika, automobily pro převoz zatčených i vodní děla. Ve snaze ztížit demonstrantům shromažďování bylo v centru města uzavřeno několik stanic metra a omezen byl i přístup na internet, místy byla vypnuta elektřina.
Bělorusko čelí od prezidentských voleb z 9. srpna vážné vnitropolitické krizi. Úřady po volbách opět vyhlásily vítězem 66letého Lukašenka, který podle nich získal více než 80 procent hlasů. Evropská unie odmítla výsledky voleb uznat a uvalila na Lukašenka a jeho spolupracovníky zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které propukly prakticky hned po volbách a pokračují již déle než 100 dnů, sankce.
Na nedělní demonstrace přicházelo i více než 100 000 lidí, ale v posledních týdnech účast klesala, zatímco režim odmítá jakékoliv ústupky. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 000 lidí. Tisíce demonstrantů byly zbity, přičemž několik lidí v souvislosti s protesty a zákroky policie zemřelo.
V pátek Lukašenko prohlásil, že po přijetí nového základního zákona už nebude funkci prezidenta zastávat. Odpůrci mu ale nevěří, podezírají ho z protahovací taktiky a žádají jeho rezignaci ještě před ústavní reformou. Opoziční představitelé také poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné konkrétní reformy nenavrhl a není jasný ani žádný časový termín.
