Článek
V Německu v současnosti žije 10,6 milionů migrantů bez německého pasu. Z nich 1,5 milionu s tureckým pasem, 866 tisíc s polským pasem, 644 tisíc s italským pasem a 623 tisíc s rumunským pasem. Přes 2 miliony tvoří migranti z Asie. Dalších 16,4 milionů jsou obyvatelé s migračním pozadím. To znamená, že jejich rodiče či prarodiče migrovali do Německa a oni jsou už několikátou generací. Přes tato vysoká číslo podle předního německého odborníka na migraci Josefa Freiseho uprchlíci již nejsou u našich západních sousedů hlavním tématem. „Daleko závažnějšími se nyní jeví klimatické změny, digitální revoluce a sociální rozdíly. Samozřejmě, migrace je stále velká součást diskuze, ale matku všech problémů se z ní snaží dělat jen populistické strany,“ říká Freise a dodává, že migrace je pouze logickým důsledkem globální ekonomie a obrovských ekonomických rozdílů mezi jednotlivými kontinenty, potažmo státy.
Rok 2015. To byl podle Freiseho zlomový rok pro vnímání migrace v Německu a vzestup populistických stran. „Před rokem 2015 byla většina společnosti pro přijímání migrantů, a to nejen z často uváděného pocitu historické odpovědnosti, ale také z prostého faktu, že byly potřeba levné pracovní síly,“ uvádí Freise. Podle něj tehdy udělala německá kancléřka Angela Merkelová, která nedávno oznámila, že se znovu nebude ucházet o post kancléřky, jednu zásadní chybu. „Angela Merkelová chtěla uprchlíky přijímat, chtěla jim pomoci. Migrace ale byla neregulovaná a Evropa nepřipravená na příval lidí. Tím pootevřela dveře populistickým stranám,“ líčí.
Za pravicově populistické jsou v Německu považovány zejména strany Alternativa pro Německo a Národnědemokratická strana Německo. Všichni populisté, ať už z Německa či jiných zemí, se vyznačují totožnými znaky. „Neuznávají jinakost. Staví se proti vládě do role spasitelů a hlasu lidu. Tvoří image nepřítele, v kontextu migrace v lidech na základě historie zobrazují muslimy jako hrozbu. Zneužívají frustrace a strachu, živí jej. Za sobě rovné považují jen svoji etnickou skupinu. Seskupují se kolem jednoho autoritářského lídra. Ale především, nemají vizi. Nemají ideologii. Jenom využívají dané situace a říkají, co lidé chtějí slyšet. Uprchlíci jsou pak snadným cílem,“ popisuje odborník na migraci.
Ale odkud populismus a jeho vzestup pramení? Německý odborník hlavní příčinu vidí ve slově odloučení. „Populismus se snaží kategorizovat lidi, vylučovat je, tudíž jde proti demokracii. Populisté sami se rovněž vymezují vůči klasickým politickým stranám. V neposlední řadě populismus přitahuje ty, již jsou určitým způsobem vyloučení ze svého okolí,“ komentuje Freise.
O problémech však jen nemluví, ale dokáže nastínit i možná řešení. Tvrdí, že zejména je třeba ekonomická změna s menšími rozdíly mezi vrstvami. Dále systematické vzdělávání a oboustranný dialog. „Musíme dát možnost promluvit i lidem, kteří s populisty sympatizují. Znát jejich potřeby a důvody, které je k tomu vedou. Pak s nimi můžeme komunikovat. Například na organizovaných setkáních. Stěžejní rovněž je, aby vrcholní politici nepůsobili jako profesoři ve slonovinových věžích. Lidé se s nimi musí ztotožnit, aby v ně získali důvěru,“ říká.
Snaha však musí být oboustranná, na čemž se podle něj už v Německu pracuje. „V Německu je vedle katolicismu a protestantství možné studovat i Islám. Kněží, kteří jej vyučují, žáky vedou k porozumění a diverzitě. To je cesta. V migraci vidím výzvu a šanci, jak posunout společnost o velký krok dopředu. Směrem, kde je místo pro diverzitu a bohatost lidského druhu,“ uzavírá.
Josef Freise je německý odborník na migraci a populismus, o nichž napsal několik knih. Působil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, kde vyučoval sociální práci s migranty a uprchlíky, náboženskou gramotnost a mírové vzdělávání zejména v kontextu Izraele a Palestiny. V roce 2017 přestal působit jako univerzitní profesor, dále však pokračuje ve výzkumech a učení jako nezávislý pracovník.
