V Mexiku zdražuje i vinou Trumpa benzin. Protesty se zvrhly a mají první oběť

Od Nového roku platí Mexičané za benzin a naftu víc. Zdražení vyvolalo protesty v celé zemi, které si ve čtvrtek vyžádaly i první oběť. Demonstrace se na mnoha místech vymkly kontrole, když lidé začali blokovat čerpací stanice, někde si sami bez placení čerpali benzin. Na řadě míst řidiči s nákladními vozy blokují silnice.

V některých městech přerostly protesty v rabování obchodů. Podle AFP bylo během pětidenních protestů zatčeno na 500 lidí a vyrabováno kolem 250 obchodů.

Ceny na přelomu roku stouply o čtrnáct, ale i dvacet procent. Proč rostou?

V roce 2013 vyhlásil prezident Enrique Peňa Nieto reformu energetického sektoru a letošní zdražení je jedním z výsledků této reformy. Na konci 40. let Mexiko znárodnilo ropný průmysl a vyšachovalo ze hry všechny zahraniční společnosti. List The Washington Post podotýká, že v té době to byl i jakýsi akt suverenity. Lidé si tak od nepaměti spojují národní ropný průmysl s levnými pohonnými hmotami, na nízké ceny jsou zvyklí.

Ačkoliv reforma prezidenta Nieta znovu otevřela dveře zahraničním společnostem a jejich peníze mexickému rozpočtu pomáhají, chybí třeba zisky z prodeje ropy do zahraničí - v posledních letech se cena ropy na světových trzích drží dole.

Za zdražování pohonných hmot může i Donald Trump. Respektive jeho plány pro své nadcházející angažmá v Bílém domě. V předvolební kampani slíbil, že zatočí se Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA) a na mexické zboží uvalí clo. Mexiko se tak zdražováním připravuje na značně nejistý rok 2017.

Znovu projednám NAFTU. Pokud se mi nepovede dobrá dohoda, roztrháme ji. Uděláme ekonomiku opět fungující.

Současné zdražování vyvolává v Mexičanech vzpomínky na osmdesátá léta. Tehdy rostly ceny pohonných hmot téměř každý druhý den kvůli vysoké inflaci. Nyní se lidé bojí, že se situace bude opakovat. „Jestli cena benzinu ještě poroste, budeme platit víc za všechno ostatní,” citoval The Washington Post časté obavy Mexičanů. Naposledy pak pohonné hmoty zdražily v roce 1992.

Reformu energetického sektoru jen málokdo v Mexiku přijal s nadšením. Podle nedávného průzkumu agentury Parametría, který citovala ČTK, ji nyní vnímá negativně 56 procent Mexičanů.

A nízká je popularita prezidenta. Enrique Peňa Nieto se dva roky před koncem mandátu „těší” nejnižší oblíbenosti od nástupu do úřadu v prosinci 2012, jeho odchod si podle posledních průzkumů veřejného mínění přeje asi 70 procent obyvatel. Mexičané prezidenta kritizují i za neschopnost snížit obrovskou kriminalitu v zemi, za níž stojí válka drogových kartelů i zkorumpovanost mnoha úředníků a policistů.

Na současné benzinové krizi se vezou populisté. Třeba Andrés Manuel López Obrador, který aktuálně vede v průzkumech pro další prezidentské volby v roce 2018. Ostře kritizuje energetickou reformu a označuje ji za zradu. A slibuje, že nechá postavit pět nových rafinérií, které cenu pohonných hmot a také elektřiny opět sníží.

Zvyšování cen pohonných hmot rozpoutalo v Mexiku vlnu nepokojů, které mají na svědomí svou první oběť. Tou se stal policista, jehož přejelo auto, když se snažil zabránit krádeži u čerpací stanice. Podle místní policie a agentury AFP je dalších pět policistů v hlavním městě zraněno.

„Situace se začíná vymykat kontrole," řekl ve čtvrtek v mexickém rozhlase ředitel Národní asociace obchodních domů Manuel Cardona. Lidé začali blokovat čerpací stanice, na některých místech si dokonce sami čerpají benzin.

V některých mexických městech přerostly nepokoje v rabování obchodů. Podle agentury AFP bylo během pětidenních protestů pozatýkáno na 500 lidí a vyrabováno kolem 250 obchodů.

Policie v Mexico City povolala do ulic dalších 9000 policistů a nasadila 13 vrtulníků.