Článek
Oprava domu spolu s vybudováním tří bytů, z nichž jeden bude pro správce objektu, vyšel město na čtyři miliony korun, z toho jeden milion korun přispěl Ústecký kraj. „Dva byty budou sloužit jako krizové na dobu až šest měsíců, jeden byt je pro trvalého nájemce. Objekt město vlastnilo. Dříve tu byla městská policie, ale devět let nenašel své využití,“ uvedl náměstek primátora Ústí nad Labem Tomáš Vlach (ANO). Vedle opraveného domu je objekt soukromého vlastníka. Město se na soukromníka obrátilo, podle Vlacha se ale zatím strany neshodly na ceně nemovitosti. „(Majitel) očekává, že město zaplatí víc, než je náš názor, že ta budova stojí,“ uvedl náměstek.
Prověřováním nájemníků městská rada pověřila vedoucí odboru sociálních věcí ústeckého magistrátu Ivanu Šťastnou. Ona i její kolegové budou držet čtyřiadvacetihodinové služby a v případě, že se někdo dostane do tíživé nečekané situace, bude se moct ihned nastěhovat.
Byty jsou určeny rodinám s nezletilými dětmi. „Ať už by jim vyhořela střecha nad hlavou nebo by šlo o týrání, zneužívání a podobně,“ řekla Šťastná. Pokud se někdo do takové životní krize dostane, obrátí se podle Šťastné na orgán sociálně-právní ochrany dětí. Možnost krizového bydlení však podle ní nedostane ten, kdo například dlouhodobě neplatil nájem, a přišel kvůli tomu o střechu nad hlavou. „To není krize, o tom už ti lidé dávno věděli,“ doplnila.
V bytech mohou rodiny strávit tři měsíce a ve výjimečných případech až půl roku. Podle Šťastné ale mohou byty opustit i dřív, podle toho, jak budou potřebovat. Z krizové situace pak budou rodinám pomáhat sociální pracovníci.
Naproti krizovým bytům stojí tři vybydlené obecní domy. Dva chce město zbourat, třetí je v majetku Českých přístavů. Dva domy tedy čeká demolice určitě, o připojení přístavů se dál jedná.
V roce 1994 byli do činžovních domů v Matiční ulici sestěhováni z okolních panelových domů problémoví obyvatelé, většinou Romové, jako neplatiči nájemného. Na soužití s nimi si stěžovali starousedlíci, kteří žádali postavení zdi. V roce 1998 neštěmická radnice o stavbě rozhodla, o rok později nechala postavit v Matiční plot, který odděloval obecní domy pro neplatiče od starousedlíků. Proti stavbě se okamžitě vzedmula vlna protestů ze strany romských organizací, ochránců lidských práv, Českou republiku kritizovala také Evropská unie. Keramický plot vysoký 1,8 metru nakonec stál jen od 13. října do 24. listopadu 1999. Radnice ho nechala demontovat poté, co stát přislíbil na řešení situace deset milionů korun. Za část peněz radnice vykoupila tři rodinné domky starousedlíků, peníze šly také do revitalizace okolí nebo na sociální projekty. Plot byl rozebrán a stal se součástí oplocení zoologické zahrady, část je v ústeckém muzeu. Po devastaci pavlačových domů se v roce 2011 vystěhovali jejich poslední nájemníci.
