Článek
Umělec se narodil v Záluží u Mostu, působil však většinu svého života jako učitel v Lounech, kde se také významně podílel na formování jejich kulturního obrazu. Mirvald byl klíčovou osobností českého konstruktivního umění, část jeho tvorby mohou do konce října návštěvníci galerie obdivovat.
„Vladislava Mirvalda si ještě tady spoustu lidí pamatuje, protože byl dlouholetým pedagogem na zdejším gymnáziu. Učil deskriptivu, výtvarnou výchovu a má tady spoustu následníků, ačkoli to třeba nejsou profesionálové,“ řekla dnes ČTK kurátorka výstavy Lucie Šiklová. Výstava ke 100. výročí Mirvaldova narození je například také ve vile Pellé v Praze a další díla vystavuje i Galerie města Loun. Obě lounské galerie se domluvily na spolupráci, Galerie Benedikta Rejta návštěvníkům nabízí geometrickou abstrakci a popart, městská galerie pak vystavuje zejména Mirvaldovy krajiny. Součástí výstavy Rejtovy galerie je i 3D projekce na velkoplošném plátně.
Rok před Mirvaldem se narodili Zdeněk Sýkora a Kamil Linhart, trojice se spolu s dalšími osobnostmi vepsala do historie lounského kulturního dění. Pod mottem ze Tří mušketýrů symbolicky galerie zařadila ze svých sbírek také výběr několika Sýkorových a Linhartových děl.
Vladislav Mirvald (1921 až 2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě. Patřil ke generaci umělců, kteří začínali tvořit už ve 40. letech, kdy navazovali na progresivní směry počátku 20. století. Mirvald se zaměřil především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V 50. letech se věnoval krajině, na počátku 60. let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích.
Začal rozvíjet několik linií vlastního výtvarného jazyka. Do výtvarného díla zapojoval náhodu. Známá tak je například jeho technika kaňkáží, kdy do vodové vrstvy na papíře štětcem dávkoval tuš. Do obrazových kompozic transformoval přírodní zákonitosti a procesy. Zralá Mirvaldova tvorba zahrnuje lettrismus, který si na plátně pohrával s písmem, kombinatorické umění nebo osobité varianty op artu neboli směru, který pracuje s prvky optických efektů.
Díla ze sbírky Galerii Benedikta Rejta představují mimo jiné monumentální kompaktní soubor černobílých kompozic na plátně s tématy undulačních válců, Rombergových křivek a aperspektiv válců. Vedle černobílých struktur a unikátních kaňkáží a zmrzláží jsou v galerii k vidění i grafické listy, kde autor zpracovává jedno téma v barevných variacích, analogickým přístupem k sérii krajinných motivů Kystra, jež variují ten samý krajinný výsek a barevností mění jeho náladu. Unikátní jsou tři prostorové objekty a soubor fotografií ze surrealistického období.
