Článek
Památník s parkem nazvaný Sad Dr. Karla Jaroše by měl vzniknout na pozemku u křižovatky ulic Sokolská a Pastýřská pod knihovnou. „V tuto chvíli zamýšlíme vytvořit na nevyužité ploše města park, který by byl památkou na 11 policistů, kteří padli nebo položili svůj život během (II. světové) války v odboji,“ řekl jeden z iniciátorů projektu Pavel Karmazín. Podle něj jde o 11 policistů, kteří sloužili v Liberci do roku 1938, a pak museli odejít do vnitrozemí po záboru pohraničí Německem. Nejznámější z nich je policejní rada Karel Jaroš, který vedl odbojovou skupinu a byl popraven v roce 1942.
Náklady na vybudování památníku odhadují odboráři na jeden až 1,5 milionu korun, peníze chtějí získat ze sbírky, kterou ve čtvrtek vyhlásili.
V minulosti už tito policisté v Liberci pamětní desku měli. Odhalena byla v roce 1947 v tehdejší ulici Dr. Karla Jaroše (dnes Studentská). Dnes už tam ale není a neví se ani, kde skončila. Nový památník by ale neměl být jen připomínkou jejich osudu. „Celkově by toto místo bylo pojaté jako pietní místo všech policistů, kteří padli při výkonu služby,“ uvedl Karmazín. Zároveň by mělo podle něj sloužit i pro potřeby policie k ceremoniálním účelům. Samotný památník by měl tvořit strom, kolem něhož by byla skleněná plastika kruhového tvaru. Na ní by byla jména padlých policistů proložená citáty ze služebních přísah od vzniku četnictva. „To znamená od roku 1870 do současnosti,“ dodal Karmazín.
Projekt je ve fázi dokončování projektové dokumentace. Vytvoření památníku je závislé na tom, jak budou policisté se sbírkou úspěšní. Zřídili k ní transparentní účet 119778889/0300. „Nevím, kolik se nám podaří získat, takže půjdeme po etapách podle výše finančních prostředků,“ řekl Václav Záhora, předseda představenstva Nezávislé odborové organizace PČR Liberec. Podle něj se pro odhalení památníků zatím nabízejí dvě data. Prvním je červen příštího roku, kdy je výročí 30 let vzniku Policie ČR. „Nebo se nabízí datum o rok později. Je to říjen, kdy uběhne sto let od zřízení krajského policejního ředitelství zde v Liberci v roce 1922, a zároveň lze spojit s uplynutím 80 let od popravy doktora Karla Jaroše,“ dodal.
