Článek
I přes vysoký počet úmrtí celkový počet obyvatel země ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Za leden až červen přibylo 1 200 občanů Česka, což byl ale nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let, uvedl dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ).
„Za nízkým přírůstkem obyvatel v prvním pololetí letošního roku stála záporná bilance přirozené měny. Počet zemřelých byl o 21 300 vyšší než počet živě narozených, zatímco o rok dříve v 1. pololetí roku 2020 činil úbytek přirozenou měnou pouze 2 600,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Vyšší počty zemřelých statistici evidují zejména v letošním prvním čtvrtletí, přičemž jejich největší meziroční nárůst o 64 procent byl za březen. Důvody vysokého počtu úmrtí ČSÚ neuvádí, země se ale v té době potýkala s další vlnou šíření nemoci covid-19.
Počet zemřelých ve výši 76,3 tisíce byl v prvním pololetí letošního roku o 19,1 tisíce (o 33 %) vyšší než ve stejném období roku 2020. Největší meziroční přírůstek byl registrován v březnu (o 64 %), v dalších měsících již převis zemřelých postupně klesal.
K nejméně úmrtím došlo v červnu (8,5 tisíce) – šlo v letošním roce o první měsíc, kdy byl počet zemřelých meziročně nižší (o 0,3 tisíce).
Z celkového počtu zemřelých připadalo 40,8 tisíce na muže (53,5 %) a 35,5 tisíce na ženy, meziroční navýšení bylo výraznější u mužů (o 39 %; u žen o 27 %).
Z pohledu pětiletých věkových skupin mezi zemřelými muži převažovali ti ve věku 70–74 a 75–79 let (silné válečné a poválečné generace), zatímco mezi zemřelými ženami bylo nejvíce 85–89letých a 80–84letých (generace narozená ve 30. letech 20. století). V porovnání s počtem zemřelých v prvním pololetí roku 2020 bylo letos více úmrtí osob zejména ve věku 75–79 a 70–74 let (o 51 a 49 %).
