Článek
Pořádně však šafrány začaly kvést od začátku tohoto týdne. Chráněná rostlina bývá poslem jara, loni vykvetla v polovině března. Letos je šafránů více než před rokem. „Napomohly tomu loňské bohaté dešťové srážky a letošní sněhová nadílka,“ uvedl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí. „Zvláště obyvatelé Lačnova o šafrány na svých loukách a zahradách pečují ukázkově. Zato ve volné krajině se majitelé pozemků dopouštějí nežádoucích zásahů, když nechávají stanoviště šafránů zarůst nebo spásat dobytkem,“ uvedl Orálek.
Šafrán se vyskytuje v Lačnově a okolí na rozhraní Vsetínska a Zlínska, podle Orálka jde o tři desítky lokalit, některé jsou méně početné a rozptýlené v krajině. K největším lokalitám patří Smolinka ve Valašských Kloboukách, v Lačnově na louce u školy a na Sucháčkových pasekách, také v Pozděchově.
Podle Orálka jsou za přírodní památku označeny čtyři lokality, ale chráněná je každá rostlina jako jedinec. Za přírodní památku by podle Orálka mělo být vyhlášeno více lokalit, ideálně by jich mohl být dvojnásobek. Jednou z nich by mohly být i Vařákovy paseky, tamní osada byla za druhé světové války vypálena. „Z celé osady zbyl jenom šafrán. Vidíme v tom silnou symboliku,“ uvedl Orálek, který k prohlídce šafránových luk pozval také náměstkyni hejtmana Zlínského kraje Hanu Ančincovou (Piráti). Ta chce vyhlášení přírodní památky na Vařákových pasekách napomoci. „Kraj by se měl ujmout iniciativy, převzít odpovědnost a zasáhnout, aby zdejší příroda a území získaly významnější ochranu. Tohle místo si ji zaslouží,“ uvedla Ančincová.
Rozkvetlé šafrány každoročně přitahují spoustu lidí, podle Orálka jsou však někteří bezohlední a rostliny pošlapou zejména při focení. Ubylo však případů, kdy si lidé chtěli šafrán vykopat a přenést třeba na své zahrady. Letos by lidí v oblasti mohlo být méně vzhledem k zákazu pohybu mimo okres. „Obávám se, že i tak nastane velká invaze,“ uvedl Orálek. Dobrovolní členové stráže přírody jsou proto nyní v terénu a šafrány hlídají. „Terénním autem přejíždíme mezi jednotlivými místy a kontrolujeme, jak se lidé chovají. Devadesát procent z nich je v pohodě, zbytek je třeba buď poučit, anebo ničí přírodu záměrně,“ uvedl strážce Jaromír Navrátil.
Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů. Rozmnožuje se snadno semeny, která se sem dostala právě se senem z alpských luk. V regionu roste také šafrán karpatský, který kvete o něco později, vyskytuje se v Zubří a na Kohútce, hojnější je podle Orálka na Slovensku.
