Článek
Mezi postižená místa patří i obrovské kyrgyzské ledovce. Tamní vědci se snaží pomocí měření získat informace o tom, jak je tento proces rychlý a rozsáhlý.
Vědecký tým z Tienšanského institutu se proto vydal k ledovci Kara-Batkak, aby zde provedl aktuální výzkum. Společně s nimi vyrazil na cestu i reportér Rádia Svobodná Evropa.
„Pro naše koně bylo obtížné se sem dostat, protože nemají podkovy. Jeden z nich už nemohl jít dál. Museli jsme ho nechat za sebou. Zbytek koní jsme museli vzít za uzdy a vést je. Bylo to pro ně velmi obtížné i kvůli nadmořské výšce. Čím výš jdeme, tím hůř se jim dýchá. Platí to nejen pro lidi, ale i pro koně,“ říká Aibek Bijbosunov z Rádia Svobodná Evropa.
Ledovec začíná ve 3 300 metrech nad mořem a jeho vrchol je ve výšce 4 800 metrů. Zmapován byl už v roce 1947. Tehdy pokrýval plochu 3,2 km², nyní je to jen 2,5 km². Důvodem je podle vědců nárůst teploty ovzduší.
„Do roku 2050 se teplota pravděpodobně zvýší o dalších 1,2 stupně a do roku 2100 se tímto tempem zvýší o 1,8 stupně,“ říká Rysbek Satylkanov z Tianšenského vědeckého centra.
„Plocha ledovce Kara-Batkak je dnes 2,5 km². V roce 2050 by mohla klesnout na 2 km² a v roce 2100 na 1,3 km². Pokud budou klimatické změny pokračovat tímto tempem, sníží se i objem vody vytékající z ledovce. Do roku 2050 by se mohl snížit o 12 % a do roku 2100 až o 44 %.“
Prognózu potvrzuje i analýza letokruhů stromů, která svědčí o dopadech rostoucích teplot. I zdejší lesy podle zjištění vědců rostou ve vyšší nadmořské výšce, než tomu bylo dříve. „Za posledních 55 let se tady teplota vzduchu zvýšila o 0,3 až 0,6 stupně Celsia. Dříve se horní hranice lesa nacházela ve výšce 3 200 metrů, nyní je to 3 409 metrů. To je o 209 metrů výše. Můžete tam vidět semenáčky,“ ukazuje další členka vědeckého týmu Ayperi Jumaljeva.
Další kyrgyzský ledovec, o který se vědci zajímají, se jmenuje Suyek. Také on se zmenšuje. V 70. letech minulého století byla jeho rozloha 1,6 km², dnes je velký asi 0,9 km². Týmy expertů ze Středoasijského vědeckého institutu sem přijíždějí třikrát ročně měřit rychlost jeho tání.
„Podívejte se, země je tu rovná, ale tady jsou vidět díry, kde se usazuje prach. Tento prach je vlastně sníh smíchaný se smogem – tedy s prvky skleníkových plynů vypouštěných továrnami a auty. Ten pomáhá ledovci tát ještě rychleji, protože lépe pohlcuje sluneční světlo, a tak zvyšuje jeho teplotu,“ vysvětluje výzkumný pracovník. Podobné informace mají odborníci i ohledně západního ledovce Bordu.
„Přibližně před devíti lety, kdy se tyto studie začaly dělat, byl tento velký kámen na vrcholu ledovce. V důsledku tání se posunul asi o 40 až 50 metrů od ledovce,“ říká Ryskul Usubaljev ze Středoasijského institutu aplikovaných věd.
Na území celého Kyrgyzstánu došlo ke snížení rozlohy ledovců na plochu 1 400 km², což představuje úbytek o 16 až 17 %. A tento úbytek zaznamenali i zdejší pastevci ovcí.
„Pozorně sledujeme, co se tady děje. V některých oblastech už led není. Ve srovnání s předchozími lety je ledových ploch méně. Spodní strana oblasti Kiči-Bord byla vždy podmáčená, ale letos jsem si všiml, že se tam objevují suché skvrny. Nedaleko teče řeka, kterou jsme mohli přebrodit jen na koni. Nyní ji můžeme snadno přejít pěšky, a dokonce i ovce ji lehce překonají,“ tvrdí místní pastevec. Letos zasáhlo kyrgyzské zemědělce velké sucho a tento problém se týká i dalších středoasijských zemí. 70 % vláhy na tomto území zde totiž tvoří právě voda z ledovců a vědci varují, že tento životně důležitý zdroj zde začíná vysychat.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
