Článek
Klidová území v novém vymezení zón ochrany přírody v národním parku jsou z hlediska pohybu po Krkonoších pro návštěvníky hor zásadní. V klidových územích je přísný zákaz vstupu do terénu mimo značené trasy, stejně jako tomu bylo v dosavadní první zóně KRNAP.
„Jejich smyslem je chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. Pro návštěvníky KRNAP je nejdůležitější vědět, že právě v klidových územích se mohou pohybovat pouze po turistických cestách,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V červenci začala platit tři nová klidová území, a to dvě nejrozsáhlejší v hřebenových partiích Krkonoš a jedno na vrcholu Světlé a Černé hory. „Nyní k nim přibyla klidová území Tetřeví Boudy a Lesní bouda, Pomezní hřeben, Přední Rennerovky, Slatinná stráň a Lesní hřeben. Celkem Ministerstvo životního prostředí opatřeními obecné povahy vyhlásilo osm klidových území,“ uvedl Drahný. Podrobnosti lze najít na webu KRNAP.
V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem: smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím a červeným pásovým značením na stojících stromech. „Horní pruh je kolem celého kmene a druhý spodní poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit,“ uvedl Drahný.
Změna takzvané zonace vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017, která platí pro všechny čtyři národní parky v ČR. Vymezení nových zón ochrany přírody v KRNAP začalo platit 1. července. Člení území národního parku do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. Běžného návštěvníka hor nová zonace při jeho výletech nijak neovlivní, zóny především určují, jak má správa parku o danou lokalitu pečovat. Návštěvnost hor regulují právě nově vymezená klidová území. Klidová území se nevyhlašují na 15 let jako zonace. Po dohodě v Radě KRNAP mohou zanikat či vznikat nová podle potřeby ochrany biotopů nebo druhů operativně a kdekoliv v parku bez ohledu na zóny.
V novém vymezení zón je nejchráněnější přírodní zóna, která má 7328,5 hektaru, tedy 20,2 procenta rozlohy národního parku v Krkonoších. Ponechá se pouze přírodním procesům. Mezi významné ekosystémy v této zóně patří například alpínské trávníky, skalní vegetace sudetských karů, subalpinské listnaté křoviny, slatinná a přechodová rašeliniště, smrčiny nebo bučiny. Zóna přírodě blízká má rozlohu 8097,3 hektaru, 22,3 procenta území KRNAP. Zóna soustředěné péče zabírá s rozlohou 20.730,3 hektaru 57 procent území a zóna kulturní krajina 196,1 hektaru, tedy půl procenta území KRNAP.
