Článek
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) proto tato místa obnovuje, aby nebyl narušen důležitý článek v ekosystému hor, který obojživelníci představují. ČTK to dnes řekla Ondřejka Bachtíková z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.
V Krkonoších pracovníci KRNAP monitorují a udržují trdliště zhruba v deseti lokalitách. Patří k nim také oblast Labské přehrady pod Špindlerovým Mlýnem, kde dnes pracovníci NP kontrolovali rozmnožovací tůň o ploše asi 30 metrů čtverečních s několika tisíci vajíček žab.
„Některá trdliště prohlubujeme, dáváme do nich fólie, aby alespoň do doby, než se pulci vylíhnou, tam voda vydržela. Je to zásadní pro udržení celého ekosystému v dané lokalitě. To, že mokřady dříve vysychají, je jedním z indikátorů, že se něco děje,“ řekla ČTK Bachtíková.
V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků: mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. I když se skokani a ropuchy po většinu roku pohybují na souši, vodu potřebují k rozmnožování, kladou do nich vajíčka, ze kterých se líhnou pulci.
„Jsou to lokality, kde si to příroda řídí sama, kde to od jara do podzimu žilo. Na jaře začal sníh tát, oteplilo se, naskákaly tam žáby, které nakladly vajíčka, vylíhli se pulci a tak dále,“ řekla ČTK Bachtíková. Na žáby v mokřadech jsou navázáni další živočichové. „Když nebudou nové žáby, nebudou mít čápi co žrát. V přírodě jeden závisí na druhém a v momentě, když se některý článek z toho řetězce naruší, začne být problém úplně se vším,“ řekla ČTK.
Ještě před deseti lety voda v monitorovaných trdlištích v nižších polohách KRNAP vydržela bez problému do května. S postupujícím suchem a poklesem hladiny spodní vody ale z rozmnožovacích tůní mizí často už v březnu nebo v dubnu. Správci KRNAP proto trdliště musí prohlubovat a zpomalit úbytek vody. Někdy ve spolupráci s hasiči tůně zásobují vodou.
Také v Krkonoších vznikají na jaře kolem silnic kvůli migraci žab do trdlišť dočasné zábrany, které zabraňují, aby skončily pod koly aut. „Jak není sníh a je tepleji, migrace žab se posunuje více k zimě. Za poslední tři roky se začátek migrace posunul asi o tři týdny,“ řekla ČTK Bachtíková.
Podle ní je nejvyšší čas, aby se lidé začali nad úbytkem vody v krajině vážně zamýšlet a přizpůsobili tomu své chování. „Když vidím u každého druhého baráku na zahradě bazén, mám pocit, že to lidem stále nedochází. Lidé si asi musí sáhnout až na samé dno, aby to pochopili, a k tomu ještě nedošlo. Koronavirus přežijeme, ale horší to bude s vodou,“ dodala.
Hydrometeorologové poslední roky upozorňují na prohlubující se sucho a podle předpovědí by mělo pokračovat i letos. Se suchem se potýkají také Krkonoše, i když dopady nejsou tak citelné jako v podhůří. Příroda i tady vysílá znepokojující signály. Kvůli suchu ztrácí dech v posledních letech některé dosud tradiční rostlinné druhy. Nynější sucho má negativní vliv také na říční ekosystémy.
