Článek
Novela krizového zákona počítá s omezením toho, na co se občané mohou státu ptát. Zároveň by vládě umožnila prodloužit lhůty k poskytování informací, teoreticky až do skončení krize. Na připravované změny upozornil server iRozhlas.
Klíčový je nový paragraf, který chce ministerstvo vnitra do krizového zákona vložit. „Informace, (…) jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit (…) účinnost krizových opatření, (…) se neposkytují.“
V důvodové zprávě se pak podle serveru píše, že o tom, jaké informace se před veřejností utají, by rozhodovaly samotné úřady. „V rámci úvah o vyřízení žádosti (…) bude orgán krizového řízení vždy posuzovat, zda je poskytnutí těchto informací skutečně způsobilé ohrozit uvedené chráněné zájmy (bezpečnost státu a ochranu práv třetích osob, pozn. red.),“ píše se v dokumentu.
Návrh kritizuje Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého je chystaný paragraf příliš vágní. „Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,“ řekl serveru.
V krizové situaci je podle něj naopak potřeba informace zveřejňovat co nejrychleji. Kužílek se domnívá, že jde o reakci na tlak veřejnosti na zveřejňování dat o vývoji pandemie. Server připomíná, že ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky v minulosti tajily údaje s odůvodněním, že by reálná čísla vzbudila paniku.
