V krátké sukni do školy nesmíš. Náboženští radikálové vnucují pravidla všem

Dvanáctiletá izraelská dívka šla v úterý jako každý den do své školy ve městě Petach Tikva. Do třídy se ale nedostala – jeden z učitelů ji u vchodu zastavil a odmítl vpustit dovnitř. Máš moc krátkou sukni, sdělil jí.

Nešťastná dívka poté zavolala své matce, která přijela do školy problém řešit, neuspěla však. „Mluvila jsem s učitelem, ředitelem i jeho zástupcem, moje žádosti ale nepomohly,“ citoval ženu server Ynetnews.

Představitelé školy jí navrhovali, aby se dívka šla domů převléci, půjčila si kalhoty od někoho ze spolužáků, nebo seděla celý den sama v knihovně. Ani jedna z těchto možností ale nebyla pro dívčinu matku přijatelná.

„Moje dcera je dobrá studentka a přišla do školy připravená na test z matematiky. Domů jsem ji odvedla v slzách. Ti učitelé nevidí, jak moc ji zraňují,“ řekla s tím, že dívka nosila stejnou sukni už dříve, aniž by ji někdo zastavoval. Vyslovila přitom podezření, že škola diskriminuje rusky mluvící občany.

Radnice Petach Tikvy se za rozhodnutí školy postavila s tím, že je na jejím vedení, jaký dress code zvolí, a že délka sukně tomu stávajícímu nevyhovovala. Ministerstvo školství pak oznámilo, že připravuje vlastní dress code, který budou muset respektovat všechny školy v zemi.

V jinak sekulárním městě jde přitom už o druhý podobný incident během krátké doby. V pondělí 18. května odmítla další tamní škola sedmiletou dívku, která dorazila na vyučování v šatech s odkrytými rameny. Učitelé ji donutili převléknout se do trička, kalhoty nebo sukni už ale neměli k dispozici, a tak musela dívka strávit celý den v triku a spodním prádle.

Rozhořčená dívčina matka novinářům řekla, že dívka už do školy víckrát nepůjde a že jí začala hledat novou. I ona byla rusky mluvící a mluvila o diskriminaci.

Ta skutečně mohla být důvodem chování učitelů ve výše zmíněných případech, za přísnými pravidly oblékání v izraelském sekulárním školství ale stojí něco jiného – vliv ultraortodoxní komunity, která jen těžce přijímá smíšené školy a prosazuje segregaci obou pohlaví.

Velkým tématem v celém židovském státě se letos v květnu stalo nošení krátkých kalhot do škol. Když vláda rozhodla, že 17. května po dlouhých týdnech karantény opět otevře střední školy, zachvátila Izrael vlna veder. Teploty se vyšplhaly vysoko nad třicítku a zdravotníci nabádali lidi, aby se drželi co nejvíce ve stínu a pili hodně vody.

Navzdory horku ale škola v telavivském předměstí Ra’anana poslala několik dívek domů kvůli tomu, že přišly oblečené v šortkách. To vyvolalo protesty na školách po celé zemi. Dívky se fotily v šortkách a snímky ukazovaly na sociálních sítích. O dva dny později dorazilo do školy v údolí Hefer několik desítek dívek v šortkách, učitelé jim ale zamítli vstup do areálu. Výsledkem byly další protesty, kterých se účastnili mnohde i chlapci. I oni poukazovali na nesmyslná pravidla a nerovnost na školách – zatímco jim obvykle dress code šortky povoluje, dívkám ne.

Obdobné situace se ale neomezují jen na školy. Loni v létě chtěla 18letá žena nastoupit do autobusu v jednom z jeruzalémských předměstí. Chystala se právě nastoupit do nové práce jako servírka a pospíchala. Řidič ji však odmítl do autobusu pustit kvůli tomu, že si oblékla šortky. On sám byl ultraortodoxní žid. Výsledkem byla žaloba ženy, která nyní slouží v armádě, na autobusovou společnost Egged. Ta se hájila tvrzením, že by žena svým oblečením urážela ostatní pasažéry.

Americký Pew Research Center zařadil loni Izrael mezi 22 nejvíce nábožensky omezujících států světa. Co se týče mezináboženského napětí a násilí, figuruje pak dokonce na šestém místě. Autoři z tohoto stavu obviňují vládu, která se podle nich někdy podřizuje náboženským autoritám. Faktem je, že představitelé ultraortodoxní komunity pravidelně zasedají i ve vládě – pro premiéra Benjamina Netanjahua jsou strany Šas a Jednotný judaismus tóry nezbytnými spojenci, bez nichž by většinu v Knesetu nezískal.

Židovské tradice sice segregaci podle pohlaví vyžadují jen v synagogách, náboženských školách, při tanci a svatbách, v posledních letech se ji ale náboženští radikálové snaží šířit i na jiná místa. Jejich novým bojištěm se staly například koncerty. Loni se Netanjahuova vláda postavila za úředníka, který na jedné akci odmítl nechat zpívat dívku, protože by muži mohli slyšet zpívající ženský hlas, což odporuje jejich náboženskému přesvědčení. V listopadu byl pak zrušen koncert, na němž měla vystupovat i Izraelská filharmonie a několik předních zpěváků. Rabíni žádali, aby na něm nemohly zpívat ženy.

Proti takovéto segregaci bojuje například nezisková organizace Kolech (v hebrejštině Váš hlas), která už uspěla například v boji proti segregaci pohlaví v městských autobusech. „Problém s oddělením pohlaví spočívá v tom, že normalizuje stav, kdy ženy a dívky nejsou vidět (na veřejnosti), což není pro společnost zdravé. Potřebujeme se učit, jak se k sobě vzájemně s respektem chovat. Do toho bychom měli investovat, ne do separace,“ citoval americký list Christian Science Monitor ředitelku organizace Yael Rockmanovou.

Vzdorovat rostoucímu vlivu náboženských fundamentalistů bude pro Kolech i běžné sekulární Izraelce stále těžší. Ultraortodoxní židé nyní tvoří 12 procent populace, jejich porodnost je ale vysoká a podle odhadů by okolo roku 2060 měli tvořit už třetinu všech obyvatel.

„Ano, charedim představují problém. Přeji si, aby nebyli ve vládě, zvláště kvůli sobotním omezením a otázkám konverze k judaismu. Když jsem ale byl malý kluk, v sobotu nebylo otevřeno nikde a nekošer jídlo nebylo k sehnání. Z tohoto úhlu pohledu jsme na tom ještě dobře,“ řekl Seznam Zprávám zaměstnanec počítačové firmy Jišaj Telavivi. Zprávy o diskriminaci dívek ve školách považuje spíše za přehnané a za chyby jednotlivých pedagogů, ne systému.